<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Dante Alighieri
překlad: Jaroslav Vrchlický

BOŽSKÁ KOMEDIE
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
<   107   >

 

Zpěv třicátý třetí

 — „Ó Panno, matko, dcero Syna svého
 nejpokornější, nejvyšší všech tvorů,
 určený cíle záměru věčného,
 
 Tys lidskou bytost k důstojnosti vzoru
 tak povznesla, že Tvůrce její déle
 neváhal tvorem stát se v jiných sboru.
 
 V tvém lůně láska ona vzplála vřele,
 na jejímž ohni v míru věčném, v kráse
 ten nebes květ se rozvinul tak skvěle.
 
 Zde pochodní polední usmívá se
 tvá láska na nás, lidem v zemské rmuti
 jsi věčné naděje zdroj živý zase.
 
 Tys velká, vše tvé zmůže pokynutí,
 že milost kdo bez tebe v světě žádá,
 si přeje lítati však bez perutí.
 
 Leč dobrota tvá nepomáhá ráda
 jen tomu, kdo tě prosí; často rojí
 se sama, dlaň než k modlitbě se skládá.
 
 Se soucitem se milosrdí pojí
 a velkomyslnost, šlechetnost čirá;
 ba dobrotu všech tvorů zoveš svojí.
 
 Teď prosí tento, který z všehomíra
 vzlet nejdolejší strže a zřel žití
 všech duchů posloupně a k tobě zírá;
 
 Ó milostí svou rač jej posilniti,
 by ještě výše k poslednímu blahu
 moh’ smrtelným se zrakem odvážiti!
 
 Pro zření své já nenapjal tak snahu,
 jak pro jeho tě prosím s horoucností,
 kéž u Tebe má prosba moje váhu!
 
 Ó rozptyl každý mrak mu smrtelnosti
 svou prosbou, aby se mu rozevřela
 nejvyšší rozkoš v celé líbeznosti!
 
 Dál prosí, Královno, má mysl smělá,
 — co chceš, to můžeš — v takém popatření
 bys zdravé smysly zachovat mu chtěla.
 
 Tvá stráž kéž zmůže lidských pudů vření!
 Viz Beatrici a viz všecky svaté,
 jak modlí se za moje vyslyšení!“ —
 
 Na modlícího s pozorností vzpjaté
 ty oči, jež Bůh ctí, mně svědkem byly,
 jak vděčí se jim prosby blahovzňaté.
 
 K věčnému Světlu pak se obrátily;
 věř každý, oči tvoru nižádného
 se v také světlo nikdy nestopily.
 
 Já, k slednímu jenž cíli přání všeho
 jsem blížil se, jsem cítil ve slušnosti
 se tišit bouřný plamen žáru svého
 
 A Bernard, jeho pohled úsměv hostí,
 mi kyne již, bych oči zvedl výše,
 leč dělal jsem, co chtěl sám s ochotností.
 
 Můj ostřejší zrak vnikal víc a spíše
 do paprsků tak vznešeného světla,
 jež pravda v sobě, pravdu kolem dýše.
 
 A síla mého viděni tak zkvětla,
 že slovo zraku nepostačí ani,
 že vznešenost mou pamět zcela zhnětla.
 
 A jako ten, jenž vidí něco v spaní
 a dojem toho po snu trvá dále
 a jiného se v mysl mu nesklání,
 
 Mně dělo se, neb ač zmizelo v mále
 mé vidění, přec onu cítím něhu,
 jež zrodila se v mojí hrudi, stále.
 
 Pod sluncem takto tají spousty sněhu,
 tak věštby psané lehké na lupení
 ve větru ztrácely se v hravém běhu.
 
 Ó světlo nejvyšší, nad pochopení
 se lidí pnoucí, mojí duši vroucí
 vrať něco aspoň toho ze zjevení!
 
 Můj jazyk učiň silný, Všemohoucí,
 by aspoň jiskru této slávy tvojí
 moh’ zanechati věky pro budoucí!
 
 Když navrátí se něco v pamět moji
 a něco bude v (...)

(......)


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

<   107   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist