Dante Alighieri
překlad: Jaroslav Vrchlický

BOŽSKÁ KOMEDIE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Zpěv dvacátý

 O nové muce verše musím psáti,
 a k první písně zpěvu dvacátému
 o pohroužených látku musím dáti.
 
 Já připraven byl ke dnu odkrytému
 se přiblížit a pohlednouti dolů,
 co úzkosti slz na jeho dlí lemu:
 
 Tu zřel jsem tímto kruhem, kterak v bolu
 se táhly stíny mlčky ve zástupu,
 jak v tomto světě o procesích spolu.
 
 Když hlouběji můj zrak paď na tu tlupu,
 tu všichni byli divně otočeni
 od brady svojí až k počátku trupu;
 
 Ku zádům obličejem obráceni
 k nám musili pozpátku všickni jíti,
 neb dívati se v před jim možno není.
 
 Snad mnohý dnou tak zkroucen může býti
 jak tito, jichž tlum údolem tím kráčí,
 já nezřel to, ni lze mi uvěřiti.
 
 O čtenáři, když dopřát ti Bůh ráčí,
 že z toho čtení duch tvůj něco získá,
 rci, jak má tvář se mohla bránit pláči,
 
 Když lidskou tvář jsem zkroucenou zřel z blízka,
 že dolů řítě úžlabím se valí
 všem slzí tok, jenž z jejich očí tryská!
 
 Já plakal v skutku opřen o roh skály,
 až průvodce můj z myšlenek mne plaší:
 „Jsi rovněž blázen, kterého blud šálí?
 
 Zde soucit budiž mrtev v mysli naší,
 neb zločin páše ten, kdo nenadále
 do božích soudů lidský soucit vnáší.
 
 Nuž hlavu zvedni a viz toho krále!
 Zem otevřela jícen v středu voje,
 až Thebští křikli: Kam to padáš stále,
 
 Amfiarae? Proč se straníš boje?
 Však neslyší a rázem níž se hříží,
 až k Minu, jenž vše chytne v spáry svoje.
 
 Hleď, jeho ňadra jsou teď v jeho kříži;
 že příliš zřít chtěl v budoucnosti proudy,
 zří do zadu a po zpátku se blíží.
 
 Na Tiresiu dál viz boží soudy,
 jenž změniv pohlaví své stal se ženou,
 od hlavy k patě vše proměniv oudy.
 
 Než mužské dostal chmýří, před proměnou
 dva v úzké kruhy zapletené hady
 dřív musil roztít holí napřaženou.
 
 Jenž jeho břicha dotýká se; zády,
 jest Aruns, jenž si za byt zvolil horu
 u Luni mezi Carrarskými lady;
 
 Skrýš vytesal si bílém ve mramoru,
 by na hvězdy a moře roztoužený
 bez překážek se díval po obzoru.
 
 Ta, která vlasy zde má rozpuštěny,
 v nichž svoje prsy, jichž nevidíš, tají,
 i chlupy těla od nás odvráceny,
 
 Jest Manto; v mnohém bloudívala kraji,
 než tam se, kde jsem zrozen, usadila,
 tož rád bych byl, bys naslouchal mé báji.
 
 Jejího otce smrt když uchvátila
 a město Bakcha bylo otrokyní,
 v svět šírý na čas dlouhý zabloudila
 
 V Italii, tam kde ji Alpy stíní,
 jež k Tyrolsku před Německem jsou hrází,
 jest jezero, Benacus slove nyní.
 
 Sta proudů v tomto jezeru se schází,
 jež (...)
(......)