<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Dante Alighieri
překlad: Jaroslav Vrchlický

BOŽSKÁ KOMEDIE
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
<   66   >

 

Zpěv dvacátý osmý

 Jak na vše strany zraky svoje točím,
 bych prohled’ boží les ten hustý, živý,
 jenž nového dne záři tlumil očím,
 
 Bez váhání břeh minul jsem a snivý
 šel krajinou pozvolna, kolem země
 vstříc zevšad voněla mi, konejšivý
 
 A sladký vzduch, jenž nemění se, ke mně
 vál blíž a blíž na skráň mou dech svůj skládal,
 ne silnější než vítr, když vlá jemně.
 
 A tichou hudbou do listů se vpřádal,
 jež s chvěním se všech stran se ukláněly
 tam, svaté hory kam první stín padal.
 
 Však přílišně se přec tak nezachvěly,
 že v jejich vršcích ptáci spiti jasem
 by na chvíli se v písni zamlčeli;
 
 Leč v plné veselosti zvučným hlasem
 čas ranní opěvali v listů skrýši,
 jež sladkým jejím rýmům byly basem.
 
 Od větve k větvi jako v lesní tiši
 to šumí jak na břehu u Chiassi,
 Eola ústa Sciroccem když dýší.
 
 Již v starý les ten, v různé tyto hlasy,
 krok volný zanes’ mne, že jenom stěží
 jsem rozeznat moh’, kam jsem vstoupil asi.
 
 V tom před nohami, hle, mi potok běží,
 jenž k levé straně vlnkami hrál v býlí
 tam skláněje, co rostlo na pobřeží.
 
 Nejčistší vody kalnými by byly
 s tou srovnány, jež byla bez přísady,
 a vždy by v sobě různé látky kryly,
 
 Ač celá tmavá zvolna teče tady
 ve stínech, které nemůž’ proniknouti
 ni luna, slunce světla vodopády.
 
 Nechť nohy moje ustaly zde v pouti,
 zrak pátral dále za tu řeku v snění,
 ty svěží nivy touže postihnouti.
 
 Tam zjevila se, (jako překvapení
 když stihne nás, že podivením zcela
 v nás každé jiné zhasne pomyšlení),
 
 Mně paní krásná, sama šla a pěla,
 květ za květem trhala bez přestání,
 kterými kryta její cesta celá.
 
 „Na lásky paprscích, ó krásná paní,
 jež hřeješ se, mám věřit obličeji,
 jenž svědkem srdce bývá? Ó kéž sklání
 
 Se cesta tvoje ke mně, nad peřeji
 té vody (děl jsem) bych moh’ rozuměti,
 co čarovně tak tvoje ústa pějí.
 
 Mně Proserpinu voláš do paměti,
 kde byla, jak jí bylo, když ji matce
 a jí máj vzali osudové kletí.“ —
 
 Jak v tanci dívka otáčí se hladce,
 že zdá se skoro ve některé době,
 že země nedotýká se, tak sladce
 
 Na červených a žlutých kvítků zdobě
 se otočila ke mně jako panna,
 jež v studu sklání cudné oči obě.
 
 Mé prosbě ihned otevřena brána;
 tak přišla blíž, až sladkých tonů vnada
 i s obsahem mnou byla pojímána.
 
 Když byla tam, kde vlhkých travin řada
 ve krásných vlnek chladné lázni stála,
 zrak pozvedla, zkad blaho na mne padá.
 
 Tím žárem, tuším, druhdy sotva vzplála
 Venuše brva, když raněna synem
 přes obličej svůj lásky milost ždála.
 
 Na pravém břehu druhém smavým kynem
 víc květin trhala, jež tato země
 bez setby rodí na tom břehu stinném.
 
 Tři kroky přes řeku jen měla ke mně.
 Proud Hellespontu, jímž se Xerxes brodil,
 (tu uzdu každé pýchy, řvoucí temně)
 
 Tak nenáviděl Leander, když vodil
 jej od (...)

(......)


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

<   66   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist