Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Z prvního kruhu pouť se v druhý sklání, jenž duším chystá více utrpení, na menším místě trudů víc a lkání. Tam Minos hrozně stojí, zuby cení, hned u vchodu se po vší vině pídí a soudí podle chvostu otočení. Neb duše bědná, sotva že jej vidí, se zpovídá a odhalí mu celá, a on, který zná viny všechněch lidí, Zří, v jaký pekel kruh by stoupit měla; o tolik stupňů hloub ji pošle v muky, svůj chvost kolikrát stočí kolem těla. A stále před ním nových duší pluky jdou na soud hrozný, řeknou vinu svoji a mizí, nález vzavše z jeho ruky. „Ó ty, jenž vcházíš k bolestí všech zdroji." tak Minos křik', svůj vážný úřad staví, když zří, jak blížím k onomu se roji, „Ó viz, co činíš, ať vstup, jenž k nám hravý se býti zdá, té nezklame v tvé snaze!" „Nač tyto křiky?" Vůdce k nému praví: „Nač chceš jej rušit v předepsané dráze? tak souzeno tam, kde i vůle pouhá jest možností! — Stav otázkám svým hráze." A zde již nářků začla řada dlouhá; já přišel k místu, kde mi v ucho znělo, co v mnohé pláče spjaly bol a touha. V té hloubi všecko světlo oněmělo; jak větry sporné v boji s oceanem při děsné bouři odtamtud to hřmělo. Ten pekla vichr ve svém letu štvaném se nestaví, svým proudem duše chvátí, a strká je v svém víru rozpoutaném. A nad propasti sráz když pak je sklátí, tu začne nářek, pláč a bědování, i Bohu začnou rouhat se i láti. Tu slyšel jsem, že tomu ku pokání, již tělem hřešili, jsou odsouzeni, jichž rozum v slepých pudů jho se sklání. Jak špačků valné šiky v podjeseni na čilých křídlech táhnou, v smutném dolu, tak duchové zlí krouží u víření Teď sem, teď tam, teď nahoru, teď dolů, ni posily, ni naděje svit malý buď odpočinku, buď menšího bolu. Jak zpěvní jeřábové táhnnu v dáli, ve bolném nářku vzduchem dlouhým pruhem, tak stíny zřel jsem, kterak přilétali A blížili se v boji s vichry tuhém. Dím proto: „Mistře, kdo jsou, dej mi zprávu, jež černý vzduch bičuje pekla luhem?" A na to on: „Ta první z toho davu, o níž chceš zvědět, mnohým rodům vládla, nad mnohé země svou roznesla slávu. Leč do zločinů chlípnosti tak padla, že, by zakryla těžkou svoji vinu, bez trestu chlípnost do zákonů kladla. Toť Semiramis jak se čte, po Ninu jež trůn, jsouc jeho žena, nastoupila v zemích, kde Sultán teď má domovinu. Ta druhá, ta se z lásky usmrtila, slib zrušivši popelu Sicheovu, ta třetí chlipná Kleopatra byla. Pak Helena, jíž rodu Priamovu tak mnoho bědy vzešlo, Achill za ní, jenž s láskou válčil až ku svému rovu. Pak Paris, Tristan;" tisíc jiných v lkání mně ukazoval a jmenoval jmény, jichž život záhy zhasnul v lásky plání. Jak jmenoval můj mistr osvícený vše rytíře a paní dávných zemí, div soucitem jsem nebyl (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
