Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Když ono, celý svět jež světlem zlatí, tak s polokoule naší sestupuje, že na všech stranách tiše den se tratí, Tu nebe, jež dřív slunce osvěcuje, vzplá opět zářící ve světel kráse, v jichž davech jedno nejvíc v lesku pluje. Ta změna nebes připadla mi v čase, kdy odznak světa vůdců jeho svatý ve požehnaném zobáku zmlk’ zase. Neb rej těch světel novým ohněm vzňatý zas pěti počal v sboru písně, vratká jež paměť moje ztratila, Jež v šaty Se halíš úsměvu, ó lásko sladká, jak mohutně jsi v oněch jiskrách plála, z nichž každá svatých myšlének je matka! Když drahokamů zdoba dokonalá, jež vroubí šesté hvězdy jasné plání, andělským tonům zmlknout rozkázala: Já mněl, že řeky slyším šumné lkání, jež zvučně od skály ku skále padá, tak zdroje ukazujíc požehnání. A jako citery zvuk v tón se skládá jí u hrdla, a jako u šalmaje na konci jejím, kam se dech jí vkrádá: Tak hučení to bez přestávky vlaje ve orla těle, stoupá k hrdlu jeho a ve dutině jeho táhlé hraje. Teď hlasem jest a ze zobáku ctného vychází ve slov tvaru, která píši, jež dávno bylo tužbou srdce mého: — „K té části na mne, orli zemských říší jíž snesou slunce patříce mu v žáry, hleď, abys oči svoje povznes’ k výši! Neb z plamenů, z nichž složil jsem své tvary, ti, kteří okem na hlavě mi planou, všech stupňů vrchol jsou a vděk a čáry. Ten, jehož svity z mé zornice kanou, byl pěvec Ducha Svatého, jenž stále po městech archu nosil s písní manou. Svou cenu poznává teď dokonale i písně své, neb dle zásluhy svojí má odměnu zde; z oněch pěti dále, Již jako v oka obrví se pojí, ten, který nejblíž leží u zobáku, pro syna těšil matku jeda v zbroji; Zde zří jak trpí a jak bloudí v mraku, kdo Krista nezná, zdejší zkušenosti i opak jich se jeví jeho zraku Ten, jejž pak obvod, o němž mluvím, hostí na kruhu hořejším, ten smrti snění od sebe vzdálil pravou zkroušeností. Že boha věčný soud se nepromění, teď dobře ví, byť prosby Bohem hnuly, a svolila se lhůta jednodenní. Ten, jehož úmysly se k dobru snuly, zlo spáchal se mnou, když i se zákony se Řekem stal jen papežovi k vůli. Teď ví, že zlo jest jemu bez úhony, neb z jeho upřímné jen snahy zkvetlo, ač zkázu vrhlo do světa a stony. Kde oblouk sklání se, tam ono světlo, toť Vilém, jehož smrt zem oplakává, již Karla žití s Fridrichovým hnětlo. Zří, jakou láskou nyní obsypává Ráj krále dobrého, a svojí září to všem on jistě na jevo tak dává. Kdo uvěřil by v světě, jenž se sváří, Trojanský Rifeus že v tomto sboru jest pátým světlem? Mnohé se mu zdaří Teď proniknouti, rozum lidských tvorů co nechápe milosti boží, oku byť uniklo dno těchto věčných vzorů. Jak skřivánek se ztrácí ve vysoku a zprvu pěje, ale mlkne záhy (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky