<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Hans Christian Andersen
překlad: Božena Hermannová, Oldřich Liška, Jan Rak, Jiřina Vrtišová

POHÁDKY A POVÍDKY II
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
<   2   >

 

STARÝ NÁHROBNÍ KÁMEN

 

 

V jednom malém městečku seděla večer v kterémsi statku kolem stolu celá rodina. Bylo to v době, kdy se říká, že „večery se dlouží“. Ještě však bylo hezky a teplo. Lampa hořela, před okny s velkými kořenáči visely záclony a venku krásně svítil měsíc. O tom se však teď nemluvilo; mluvilo se o starém velkém kameni ve dvoře, těsně u kuchyňských dveří, kam služebné často stavěly vydrhnuté měděné nádobí, aby oschlo na slunci, a kde si hrávaly děti. – Byl to vlastně starý náhrobní kámen.

„Já myslím,“ povídal hospodář, „že to je kámen ze starého klášterního kostela. Když ho bourali, prodávali přece kazatelnu a pamětní i náhrobní kameny. Můj nebožtík otec jich několik koupil a byly roztlučeny na dláždění. Tenhle kámen však zbyl a zůstal ve dvoře.“

„Jistě je to náhrobní kámen,“ řeklo nejstarší dítě, „ještě na něm jsou vidět přesýpací hodiny a kus anděla. Ale nápis na něm skoro už není znát, jenom jméno Preben a hned za ním písmeno S a kousek pod ním Marta. Víc na kameni nejde přečíst, a i tohle jenom po dešti nebo když kámen omyjeme.“

„Panebože, to je náhrobní kámen Prebena Svana a jeho manželky!“ zvolal stařičký muž, který podle svého věku mohl věru být dědečkem celé rodiny. „To byli manželé, které naposledy pochovali na starém klášterním hřbitově. Byl to starý bodrý pár, na který se pamatuji z chlapeckých let. Všichni je znali a všichni je měli rádi, byli to nejstarší manželé v městě! Lidé o nich říkali, že mají sud zlata, a přesto chodili prostě oblečeni, v nejhrubším oděvu, ale prádlo mívali vždycky sněhobílé. Byl to hezký starý pár, Preben s Martou! Když sedávali na lavičce nahoře na vysokých schodech svého domu a nad nimi rozkládala svoje větve košatá lípa, a když tak přátelsky a laskavě kývali lidem na pozdrav, každého to ze srdce potěšilo. Na chudé byli hodní jako nikdo, dávali jim jídlo i šaty, a za vší jejich dobrotou byl rozum a pravé křesťanství. Nejdříve zemřela žena, a já se na ten den dobře pamatuji. Byl jsem tenkrát malý klučina a zrovna jsme byli s otcem na návštěvě u starého Prebena, když zemřela. Starého muže to velice dojalo, plakal jako dítě. Nebožka ležela ještě v ložnici, těsně vedle nás. A starý Preben říkal otci, jak mu teď bude smutno, jaké měla jeho žena dobré srdce, kolik let spolu žili a jak se poznali a zamilovali do sebe. Já jsem byl tenkrát, jak už víte, malý, stál jsem tam a poslouchal, ale měl jsem takový zvláštní pocit, když jsem slyšel vyprávění starého muže, a když jsem viděl, jak stále víc a víc ožívá, jak se mu zardívají tváře, když mluví o dnech svých zásnub a o půvabu své nevěsty, když vzpomíná na to, kolika nevinných vytáček bylo zapotřebí, aby se s ní sešel. Potom hovořil o své svatbě a oči (...)

(......)


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

<   2   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist