<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Jakub Arbes

SVATÝ XAVERIUS
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

Ve své lásce nás předem určil - Brichcínová Kateřina
 
 
cena původní: 479 Kč
cena: 402 Kč
Ve své lásce nás předem určil - Brichcínová Kateřina
Romaneto v listech. Korespondence z let 1867-1892 - Arbes Jakub
 
 
cena původní: 159 Kč
cena: 148 Kč
Romaneto v listech. Korespondence z let 1867-1892 - Arbes Jakub
Zázračná madona, Ukřižovaná, Newtonův mozek - Arbes Jakub
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 159 Kč
Zázračná madona, Ukřižovaná, Newtonův mozek - Arbes Jakub

 

Elektronické knihy za hubičku!

Kromě samostatných e-knih můžete získat balíčky kompletních knih do svých čteček a jiných zařízení až o 65% levněji.

Vše k dispozici ve formátech ePub  i PDF .

    1   >

 

"Zajisté se ještě pamatuješ, že kopali jsme na místě, kde byla půda sypká, a že jsme přišli zanedlouho na celou vrstvu rumu. Rum ten byl do rokle dle všeho před lety navezen a s rumem tím dostala se tam také krabice s mineráliemi. Krabice však ležela dle všeho již předtím mnoho let v rumu; bylať rezem tak rozežrána, že měla na několika místech větší i menší průlomy.

Kameny, jež jsme porůznu v rumu nalezli, dostaly se tam dle všeho jen tím způsobem, že při nakládání a skládání rumu některým z větších, rezem rozežraných otvorů krabice vypadly.

Když jsme krabici vykopali, viděli jsme sice, že je rezem rozežrána, a já sám se pamatuju, že mi z ní, když jsem z rokle prchal, několik kamenů vypadlo.

Žel, že byla rokle známým ti způsobem osvětlena, čímž rozčilení mé nabylo tehda rázu šílenosti. Jinak by se nám bylo vše na místě vyjasnilo."

"Jaké příčině přičítáš však příšerné bledě žluté osvětlení rokle a sirnatý zápach?" tážu se.

"Příčině zcela přirozené," odtušil přítel. "Pamatuješ se ještě, že jsme vykopali tenkráte také několik kusů realgaru?"

"Pamatuju."

"Já však se pamatuju ještě na více, neboť navzdor své bezpříkladné rozčilenosti dával jsem bedlivější pozor na vše, co jsme konali a co se kolem dělo, a vím, žes tenkráte několik kusů realgaru pohodil stranou a že některé z nich padly na suchou trávu opodál. Když pak se tráva od odlítnuté hlavičky sirky vzňala, vzňaly se a hořely také kusy realgaru, čímž plamen nabyl příšerné, bledě žluté barvy, jako by v osamělé rokli dělo se cosi nadpřirozeného."

"Dle toho tedy rozpadá se důsledně veškerá tvá kombinace vniveč," pravím. "Dle toho tedy byla veškerá tvá duševní práce marná a tajemství Balkova obrazu sv. Xaveria i ‚neocenitelný poklad' pouhý klam!"

"Možná a možná také že ne!" odtušil k mému podivení klidně přítel.

"Ty tedy ani po takové zkušenosti nevěříš?"

"Nevěřím ničemu," praví přítel, "pouhá víra je mi tolik jako pouhý sen; přemýšlím však, soudím a kombinuju. Jedno ovšem je už jisto, že poklad, o který se jedná, není na onom místě, jež jsem naznačil. Avšak vylučuje to již existenci pokladu vůbec?"

"Cožpak se nemůžeš zbavit šílené té myšlenky?"

"Nemohu, naprosto nemohu, a kdybych dnes byl na svobodě, bez odkladu bych zahájil práci svou poznovu."

"A co tě medle k tomu opravňuje?"

"Podstata věci samé," pokračoval přítel. "Dvě věci jsou zde možny; buď diktoval umírající Balko mé babičce cosi zcela bezpodstatného, a pak jest ovšem vše pouhý klam, nebo diktoval věc podstatnou, a pak netřeba se ještě vzdávati veškeré naděje, když nezdařila se kombinace a cíle nedosaženo prvním pokusem. Pro obé ovšem nemám žádných důkazů; avšak kdybych veškerou svou dosavadní kombinaci musil uznat za mylnou, kdybych i téměř neviditelné známky na obraze, z kterých jsem si byl sestavil plán cesty k pokladu, musel jsem pokládati za imaginární, o jedné věci nelze mi přece pochybovati."

"A ta je?"

"Že mnou sestavený plán obrazu, když jsem jej dle své kombinace kladl na situační plán Prahy, na jednom z plánů těch úplně souhlasil s klikatými ulicemi, a to od domu, v němž Balkovi vznikla první myšlenka k obrazu, až k Oujezdské bráně..."

"A nemohlo by to býti náhodou?" namítám. "A to právě tak, jako se krabice s mineráliemi náhodou dostala do rokle a jako jsi tam sám náhodou nalezl první drahokamy?"

"Náhodou?!" vzkřikl přítel a pokračoval: "Nevěřím v náhodu, pro mne náhoda neexistuje! Což nevíš už, že zabýval jsem se, ovšem doposud marně, řešením problému náhody?"

A teď bych měl ustati, teď bych měl opomenout příležitost ku zkoumání náhod, o nichž doposud ještě nemohu udati, náleží-li mezi onen druh, pro který již známe také zákony, dle kterých se řídí, nebo mezi ony, jež dosud nutno vřaditi mezi nerozřešitelné, poněvadž nejsou známy jich zákony?

Dosud ještě nejsem přesvědčen o možnosti ani o nemožnosti nalezení pokladu, a dokud myslící člověk nebyl přesvědčen, dotud je jeho povinností pokračovat v práci.

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist