Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

13. kapitola

Na celém božím světě snad nebylo bytosti tak dokonale blažené jako paní Isabella Knightleyová během svého krátkého pobytu v Hartfieldu, kdy chodila se všemi dětmi každý den po návštěvách starých známých a večer probírala s otcem a sestrou, co se ten den událo. Nic víc si nepřála, jen aby čas tak rychle neubíhal. Bylo jí tu tak dobře --návštěva to byla sice moc krátká, ale dokonalá. Večer se zpravidla nevěnovali společenským stykům tolik jako přes den, ale jednomu přátelskému večírku s pohoštěním mimo dům se nemohli vyhnout, třebaže byly Vánoce. Pan Weston byl neoblomný: jednou musí všichni povečeřet v Randallsu; --a dokonce i pana Woodhouse se podařilo přesvědčit, že není vyloučeno takovému pozvání vyhovět a že je to lepší řešení, než aby se společnost rozdělila.

Byl by začal s lamentacemi, jak se tam všichni dostanou, ale nešlo to: zeť s dcerou měli přece v Hartfieldu vlastní kočár a koně, a tak nemohl než položit v té věci prostou otázku, která skoro ani nepůsobila jako zdráhání; a Emmě nedalo velkou práci mu vysvětlit, že se v jednom z kočárů najde místo i pro Harriet.

Harriet, pan Elton a pan Knightley, nejbližší přátelé Woodhousovy rodiny, byli jedinými dalšími hosty; večeře se měla podávat brzy a společnost zůstat nepočetná, neboť se ve všem bral ohled na páně Woodhousovy zvyklosti a sklony.

V předvečer této události (neboť to skutečně památná událost byla, když se pan Woodhouse odhodlal večeřet mimo domov, a navíc 24. prosince) navštívila Harriet Hartfield a odcházela domů tak očividně nachlazená, že kdyby sama nebyla úpěnlivě trvala na přání, svěřit se péči paní Goddardové, nebyla by ji Emma vůbec pustila pryč. Druhý den ji šla Emma navštívit a zjistila, že její ortel ohledně večírku v Randallsu je zpečetěn. Harriet měla dost vysokou horečku a zanícený krk: paní Coddardová ji neúnavně a láskyplně ošetřovala a právě se rozmýšlela, že asi pošle pro pana Perryho; Harriet sama byla příliš ochablá a bylo jí příliš špatně, aby se bránila návštěvě odborníka, který ji patrně vyloučí z té skvostné společenské události, ač to pomyšlení provázely potoky slz.

Emma seděla u jejího lůžka, jak dlouho to jen šlo, starala se o ni během nevyhnutelné nepřítomnosti paní Goddardové a pokoušela se jí spravit náladu líčením, jak bude pan Elton zdrcen, až se dozví o jejím stavu; a než odešla, podařilo se jí pacientku jakžtakž uklidnit blahým vědomím, že to pro něj bude chmurná návštěva a že ji všichni budou velice postrádat. Pár metrů od domovních dveří paní Goddardové potkala samotného pana Eltona, jenž k nim právě očividně mířil, a když pak spolu pomalu kráčeli dál, zabráni v hovor o pacientce --on, sotva se doslechl, že vážně onemocněla, se na ni běžel přeptat, aby mohl zpravit hertfieldské panstvo --dohonil je pan John Knightley. Vracel se z každodenní návštěvy v Donwellu, doprovázen oběma svými staršími syny, jejichž zdravě rozpálené tváře výmluvně svědčily o blahodárnosti takového proběhnutí na čerstvém venkovském (...)

(......)