Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

21. kapitola

Emma jí to nemohla odpustit; --avšak pan Knightley, sám rovněž účastník zmíněné společenské události, nepostřehl žádnou poťouchlost ani důvodné rozhořčení, ba naopak viděl na obou stranách jen příkladnou vlídnost a roztomilost, a proto hned nazítří, když zašel do Hartfieldu za panem Woodhousem kvůli obchodní záležitosti, vyjádřil Emmě své uznání: ne tak otevřeně, jak by to učinil v tatíčkově nepřítomnosti, ale dost zřetelně, aby to okamžitě pochopila. Dosud jí vytýkal, že je k Jane nespravedlivá, a teď s velkou radostí zaznamenal, že si to vzala k srdci.

"To byl velice příjemný večer," začal, jakmile se pan Woodhouse dal přemluvit k tomu, co bylo nevyhnutelné, prohlásil, že chápe, a bylo možné listiny odklidit, "mimořádně příjemný. Vy obě se slečnou Fairfaxovou jste nám poskytly pěkný hudební zážitek. Neznám větší blaženství, pane, než pohodlně se usadit a celý večer se bavit ve společnosti takových dvou mladých žen, těšit se chvíli z jejich muzicírování a chvíli z jejich hovoru. Jsem přesvědčen, že se u nás slečně Fairfaxové líbilo, Emmo. Nelitovala jste v ničem námahy. Byl jsem rád, že jste ji tolikrát vyzvala, aby nám zahrála, jelikož to pro ni musí být skutečné potěšení, když doma u babičky nemá nástroj."

"Děkuji vám za uznání," usmála se Emma. "Doufám však, že v Hartfieldu se péče o hosty často nezanedbává."

"Jistěže ne, děvenko," vpadl jí do řeči otec, "nic takového ti rozhodně nikdo vytknout nemůže. Žádná druhá hostitelka není ani zpola tak pozorná a zdvořilá jako ty. Možná že jsi až přepozorná --jako ty vdolečky včera: kdyby se podávaly kolem stolu jen jednou, bylo by to podle mého stačilo ažaž."

"Ne," řekl pan Knightley téměř zároveň, "neproviníte se často ani nedostatečnou péčí, ani nedostatečnou chápavostí. Proto jsem přesvědčen, že mi rozumíte." Výmluvný pohled vyjádřil: "Rozumím vám úplně jasně," nahlas však poznamenala pouze:

"Slečna Fairfaxová je tak nepřístupná."

"To jsem vám říkal už dávno --trochu je. Ale vy byste brzy dokázala zdolat hradbu její nepřístupnosti, která by měla padnout, totiž tu, spočívající na základech nedůvěřivosti a ostychu. Zdrženlivost, k níž jí velí takt, je třeba respektovat."

"Vy tedy myslíte, že nám nedůvěřuje? Já si to vykládám jinak."

"Milá Emmo," řekl, zvedl se, přešel k ní a usedl po jejím boku, "nechcete mi doufám tvrdit, že jste se včera večer příjemně nebavila."

"Ne, to ne: příjemně mne překvapila má vlastní vytrvalost, s níž jsem kladla otázky, a pobavila jsem se, když jsem si uvědomila, jak málo jsem se za svou námahu dověděla."

"To jste mne zklamala," odvětil jí na to stroze.

"Doufám, že všichni strávili příjemný večer," podotkl pan Woodhouse svým laskavým způsobem. "Já tedy ano. Jednu chvíli mi bylo od ohně až příliš horko; ale pak jsem si kousek odsedl, jenom kousíček, a už mi to nevadilo. Slečna Batesová byla rozpovídaná a dobrosrdečná jako vždycky, jen by snad mohla mluvit trochu pomaleji. Je ale moc milá a zrovna tak paní Batesová, i když (...)

(......)