Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

31. kapitola

Emma i nadále ani na chvilku nezapochybovala, že je zamilovaná. Měnila pouze odhad nakolik. Zprvu usoudila, že až po uši, potom zase, že jen trošku. Bylo jí milé, když se o něm hovořilo, a kvůli němu se stýkala s Westonovými ještě raději než dříve; často na něho myslela a dychtivě čekala, až napíše, aby věděla, jak se mu daří, co tetinka, a je-li naděje, že se letos na jaře znovu ukáže v Randallsu. Ale na druhou stranu nemohla po pravdě tvrdit, že je nešťastná, anebo --po tom prvním dnu --že se nedokáže na nic soustředit; byla veselá a našla si rozptýlení jako jindy; a jakkoli jí byl Frank Churchill příjemný, nebyla slepá ani k jeho chybám; a navíc, ačkoli na něj tolik myslela, když kreslila nebo seděla nad ruční prací, představovala si na tisíce vzrušujících způsobů, jak jejich známost bude pokračovat a jak skončí, vedla s ním v duchu zajímavé rozhovory a vymýšlela si duchaplné dopisy, každé imaginární vyznání z jeho strany skončilo vždy tím, že ho ona odmítla. Jejich vzájemné sympatie se vždy měly utlumit v přátelství. Rozcházeli se s nevýslovnou něhou a okouzlením, ale rozcházeli se. Když si tohle uvědomila, pochopila, že není nijak vášnivě zamilovaná; vždy přes dávné skálopevné odhodlání, že otce nikdy neopustí, že se nevdá, by mocná náklonnost jistě vyvolala vážnější citový konflikt, než předvídala u sebe.

"Vidím, že vůbec nepoužívám slova oběť," říkala si. "Ani v jedné ze svých důmyslných odpovědí a jemnocitných odmítnutí nenaznačuji, že tím přináším oběť. Tuším, že ho ke štěstí nezbytně nepotřebuji. Tím lépe. Rozhodně si nebudu namlouvat, že k němu cítím víc, než cítím. Stačí, že jsem zamilovaná, tak jak jsem. Víc bych si ani nepřála." Když všechno zvážila, uspokojovaly ji stejně i jeho city, tak je sama zhodnotila.

"On nesporně bláznivě zamilovaný je --všechno tomu nasvědčuje --opravdu bláznivě zamilovaný! --a přijede-li sem stále stejně roztoužený, musím si dát pozor a nepovzbuzovat ho. --Jinak bych se vážně prohřešila, když už jsem se pevně rozhodla. Tedy ne že bych mu byla dosud zvlášť vycházela vstříc. Ne, kdyby měl dojem, že jeho city aspoň trochu sdílím, netvářil by se zdrceně. Kdyby viděl, že jsem mu nakloněna, počínal by si při loučení a hovořil jinak. --Přesto však si musím dát dobrý pozor. To znamená za předpokladu, že jeho vztah ke mně přetrvá beze změny; ale to se mi nezdá příliš pravděpodobné --mám dojem, že nepatří k mužům tohoto druhu --na jeho stálosti a věrnosti bych nechtěla stavět. --Prudce vzplane, ale jeho city budou patrně dost proměnlivé. --Zkrátka a dobře, ať o tom uvažuji z kterékoli strany, jsem skutečně ráda, že mé štěstí nezávisí na něm. --Po krátkém čase se s tím poblouzněním docela dobře vypořádám --a pak budu mít za sebou dobrou zkušenost. Říká se přece, že se každý musí v životě jednou zamilovat, a takhle bych to přestála dost bezbolestně."

Když od něho přišel dopis, dala ho paní Westonová Emmě přečíst, a ta nad ním pocítila takovou radost a takový obdiv, že sama nad (...)

(......)