Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

51. kapitola

Tenhle dopis se musel u Emmy setkat s pochopením. Samozřejmě že mu věnovala spravedlivou pozornost, jak to paní Westonová předpověděla, třebaže ho zprvu zrovna dychtivě nevítala. Jakmile dospěla k vlastnímu jménu, začetla se: každá řádka pak vzbuzovala její zájem a téměř každá jí příjemně lichotila; a když toto kouzlo přestalo bezprostředně působit; hlavní téma ji poutalo dál, protože ji přirozenou cestou vracelo k původním sympatiím vůči pisateli; a navíc v ní právě teď jakýkoli příběh lásky vyvolával silno odezvu. Neodtrhla oči, dokud celý dopis nepročetla; a třebaže nemohla nevidět, že se zachoval nesprávně, nezachoval se zas tolik nesprávně, jak očekávala --a také trpěl a kál se a byl tak vděčný paní Westonové a tak zamilovaný do slečny Fairfaxové, a ona sama byla tak šťastná, že neměla to srdce soudit ho přísně. Kdyby byl v tu chvíli vstoupil do pokoje, byla by si s ním stiskla ruku stejně srdečně jako dřív.

Celý dopis na ni tak dobře zapůsobil, že požádala pana Knightleyho, když se znovu objevil, aby si ho přečetl. Byla přesvědčena, že si paní Westonová přeje, aby jeho obsah vešel ve známost; a že by o to zvlášť stála u pana Knightleyho, který jeho chování posuzoval vždycky velice kriticky.

"Ochotně si to psaní prohlédnu," pravil, "ale připadá mi dost dlouhé. Vezmu si je navečer s sebou domů."

Jenomže to nešlo. Pan Weston se tu měl k večeru zastavit, a ona musí dopis vrátit.

"Raději bych si s vámi povídal," namítal pan Knightley, "jelikož však zřejmě jde o spravedlivé posouzení, není vyhnutí."

Začal číst --téměř vzápětí se však zarazil a poznamenal: "Kdybych byl dostal k nahlédnutí některý dopis tohoto pána nevlastní matce před několika měsíci, Emmo, nebyl bych k němu přistupoval tak vyrovnaně."

Pročetl tiše krátkou pasáž, načež s úsměvem poznamenal: "Aha --vybroušená poklona hned na začátku. --To už je ale jeho způsob. Každý má svůj styl. Nesuďme ho přísně." --"Mně by nejlépe vyhovovalo," dodal na to, "kdybych vám průběžně nahlas sděloval své dojmy. Tím budu mít pocit, že vás mám nablízku. A nebyla by to taková ztráta času. Pokud by vám to ale nebylo vhod --"

"Vůbec ne. Naopak bych si to přála."

Pan Knightley se vrátil k četbě s větším elánem.

"Tady se vykrucuje a svaluje všechno na pokušení," poznamenal. "Ví, že si nepočínal správně, a nemá co rozumného uvést na svou omluvu. --To je zlé. --K tomu zasnoubení nemělo dojít. --,Že zdědil povahu po otci; --tady otci křivdí. Pan Weston našel ve své temperamentní povaze oporu při všem svém pilném a počestném úsilí, jenomže pan Weston si všeho, čeho teď užívá, dřív perně zasloužil. --Tady říká pravdu: nepřijel sem, dokud tu nebyla slečna Fairfaxová."

"A já si dobře pamatuji," řekla Emma, "jak jste tvrdil, že mohl přijet dříve, kdyby byl chtěl. Velkoryse to přecházíte --ale usuzoval jste tenkrát naprosto správně."

"Nehodnotil jsem ho zcela nestranně, Emmo: --ale stejně si myslím, i kdyby se vás to nijak netýkalo, že bych mu byl asi (...)

(......)