<<< Literární doupě
Literární doupě

Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK

kompletní kniha (e-book)

 

Pýcha a předsudek - Austenová Jane, Kondrysová Eva
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 128 Kč
Pýcha a předsudek - Austenová Jane, Kondrysová Eva
Jane Austenová /H+ H/ - Maletzke Elsemarie
 
 
cena původní: 290 Kč
cena: 258 Kč
Jane Austenová /H+ H/ - Maletzke Elsemarie
Jane Austenová bola moja najlepšia kamoška - Harrison Cora
 
 
cena původní: 219 Kč
cena: 175 Kč
Jane Austenová bola moja najlepšia kamoška - Harrison Cora

 

    1   >

 

 

Kapitola 1

Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.

A přistěhujeli se někam takovýto mladík, je tento názor tak zakořeněn v myslích sousedních rodin, že jej považují za pravoplatné vlastnictví té které dcery ještě dříve, než mají možnost se obeznámit s jeho vlastními pocity nebo zásadami v tomto ohledu.

"Drahý manželi," pravila jednoho dne paní Bennetová onomu pánovi, "zdalipak už víte, že netherfieldské panství dostane konečně nájemce?"

Pan Bennet odvětil, že nikoli.

"Už je tomu tak," pokračovala, "právě se odtamtud vrátila paní Longová a všechno mi to vypověděla."

Pan Bennet na to nic neříkal.

"Cožpak nechcete vědět, kdo tam přijde?" zvolala jeho choť netrpělivě.

"Vidím, že byste mi to ráda sdělila, a jsem hotov vás vyslechnout." Tato pobídka stačila.

"Jen považte, můj milý, to vás bude zajímat: paní Longová říká, že pánem na Netherfieldu se stane velmi zámožný mladík ze severní Anglie; v pondělí se tam prý přijel podívat v kočáře se čtyřspřežím, a tak se mu to zalíbilo, že se s panem Morrisem okamžitě dohodl; má se prý nastěhovat ještě před Svatým Michalem a část služebnictva přibude prý už koncem příštího týdne."

"Jak se jmenuje?"

"Bingley."

"Je ženatý nebo svobodný?"

"Ach, svobodný! Svobodný je, drahý choti! Svobodný mladík, a jak zámožný, má čtyři nebo pět tisíc ročně. To je něco pro naše děvčata!"

"Jak to? Co je jim po tom?"

"Že mě můžete tak zlobit, drahý choti," odvětila paní Bennetová. "Víte dobře, že pomýšlím na to, aby si jednu z nich vzal."

"Z toho důvodu se sem tedy stěhuje?"

"Z toho důvodu! Jak můžete říci takovou hloupost! Ale není přece vůbec vyloučeno, že by se mohl do některé zamilovat, a proto ho okamžitě, jakmile přijede, musíte navštívit."

"To bych ani nepovažoval za nutné. Zajeďte tam s děvčaty sama, anebo je pošlete bez doprovodu, což snad bude nejmoudřejší, protože vás žádná půvabem nepředčí, a třeba byste se panu Bingleymu nejlépe líbila vy."

"I vy lichotníku! Kdysi jsem snad nebývala zrovna ošklivá, avšak nyní si už na nic nedomýšlím. Nehodí se, aby matka pěti dospělých dcer dbala na vlastní krásu."

"V tom případě měla asi i dřív sotva nač dbát."

"Nic naplat, drahý manželi, musíte se vypravit a pana Bingleyho po sousedsku přivítat, až sem přibude."

"Ujišťuji vás, že o to ani za mák nestojím."

"Nezapomínejte, že máte dcery. Považte, jaká by to byla partie pro jednu z nich! Sir William a lady Lucasová za ním chtějí rozhodně zajít, a to výhradně z onoho důvodu; víte přece, že jinak nové lidi nenavštěvují. Není vyhnutí, musíte to učinit, protože jinak bychom tam nemohly my."

"Načpak takové cavyky! Jsem si jist, že vás pan Bingley rád uvidí, a já vám dám s sebou krátký průvodní dopis, že ochotně svoluji, aby si vzal, kterou chce, ačkoli já bych se přimlouval za mou rozmilou Lízinku."

"Nic takového rozhodně nedovolím. Lízá není o nic lepší než ostatní, a já tvrdím, že není zdaleka tak krásná jako Jane a ani zdaleka tak veselá a příjemná jako Lydia. Jenže vyjí odjakživa nadržujete."

"Žádná z nich nestojí za fajfku tabáku," odpověděl. "Jsou hloupé a pošetilé, jako děvčata bývají, ale Lízinkaje přece jen trochu čipernější než její sestry."

"Jak můžete mluvit tak ošklivě o vlastních dětech, choti! Máte radost, když mě můžete pozlobit. Neberete vůbec ohled na mé ubohé nervy!"

"Mýlíte se, drahá. Ctím vaše nervy. Jsem s nimi důvěrné spřátelen. Vždyť mi je ohleduplně připomínáte už dobrých dvacet let."

"Och, vy nevíte, co mě už stály utrpení."

"Doufám, že to překonáte a že se dožijete toho, jak mladíci s čtyřtisícovými důchody zaplavují náš kraj."

"Co by nám to bylo platné, i kdyby se jich sem nastěhovalo dvacet, když je nechcete navštívit."

"Až jich bude dvacet, navštívím je všechny, na to se spolehněte, milá choti." Pan Bennet v sobě spojoval pohotový vtip, sarkasmus, uzavřenost i rozmary tak zvláštním způsobem, že ho jeho paní ani za třiadvacet let společného života neměla ještě prokouknutého.

Proniknout za její duševní obzor nevyžadovalo takové úsilí. Byla to žena s malým pochopením pro ostatní, s nepatrným vzděláním a náladové povahy. Když jí něco nevyhovovalo, jala se naříkat na pomyslnou neurózu. Jejím životním cílem bylo vyvdat dcery a mezitím se utěšovala návštěvami a novinkami.

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist