Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 15

Pan Collins neměl rozumu nazbyt a macešství přírody u něho příliš nevyvážilo ani vzdělání, ani společenská uhlazenost; většinu života strávil se svým otcem, negramotným, lakomým uzurpátorem, a třebaže studoval na universitě, skládal pouze zkoušky a nezískal tam žádné užitečné známosti. Otec ho držel zkrátka a vychoval ho tak původně k velké pokoře, kterou však nyní už značně zastínilo sebevědomí ducha zaostalého a málo používaného a pocity vyplývající z náhlého a nečekaného blahobytu. Šťastnou náhodou se nachomýtl lady Catherine de Bourghové právě ve chvíli, kdy se uvolnila hunsfordská fara; úcta k jejímu vznešenému rodu, zbožný obdiv, s nímž vzhlížel ke své mecenášce, spolu s velikým sebevědomím a značnou důvěrou ve své teologické vědomosti i schopnosti vládnout farnosti co její duchovní pastýř - to vše se v něm spojilo v povahu pyšnou i otrockou, domýšlivou i poddajnou zároveň. Jelikož teď získal slušné obydlí a víc než dostatečný příjem, chtěl se oženit a s longbournskou rodinou se chtěl smířit hlavně proto, že si zamýšlel vybrat za ženujednu z Bennetovic dcer, shledá-li je skutečně tak milé a půvabné, jak se o nich všeobecně říkalo. Tímto způsobem hodlal děvčata odškodnit - vynahradit jim, že zdědí panství jejich otce, a považoval to za záměr výborný, chvályhodný a bohabojný, i mimořádně laskavý a nesobecký ze své strany.

Své úmysly nezměnil, když sestřenky spatřil na vlastní oči. Krásná tvář Jane Bennetové ho v jeho odhodlání utvrdila a podpořila zásadu o přednosti prvorozených; první večer padla volba na ni. Nazítří ráno však došlo ke změně, již způsobilo čtvrthodinové téte á téte s paní Bennetovou před snídaní; řeč se nejprve točila kolem jeho fary, nato sejí samozřejmě přiznal, že by pro ni rád v Longbournu našel paní, což ona přijala se souhlasným úsměvem a povšechným povzbuzením, avšak zároveň vyloučila právě tu Jane, kterou měl na mysli. "Za mladší dcery nemůže mluvit - není s to mu s určitostí nic říci - neví o žádných závazcích - ale nejstarší dcera - musí se mu o tom koneckonců zmínit - cítí, že mu to musí naznačit - se pravděpodobně co nejdříve zasnoubí."

Pan Collins tedy nepotřeboval než zaměnit Jane za Elizabeth - což mu nezpůsobilo žádné těžkosti, a paní Bennetová kula železo, dokud bylo žhavé. Elizabeth stejně následovala Jane co do pořadí i co do krásy, a tak ji tedy nahradila ona.

Paní Bennetová se radostně upjala k jeho záměru, doufala, že bude mít vkrátku dvě dcery vdané, a člověk, jemuž ještě včera nemohla přijít na jméno, se nyní hřál na výsluní její přízně. Nezapomnělo se na Lydiin úmysl vypravit se do Merytonu, všechny sestry krom Mary se chystaly jít také a pan Bennet vyzval hosta, aby dívky doprovodil; stál totiž velice o to, aby se ho zbavil a mohl se nerušené uchýlit do své pracovny, kam ho pan Collins následoval hned po snídani údajně proto, aby se tam trvale usadil s jedním z nejtlustších svazků z knihovny, ale ve skutečnosti panu Bennetovi neustále vykládal o svém domě a zahradě (...)

(......)