Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

ROZUM A CIT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

42. Kapitola

Když Edward vzdal díky plukovníkovi Brandonovi, běžel se svěřit se svým štěstím Lucy, a tolik to všechno prožíval, že jeho snoubenka ujistila paní Jenningsovou, která jí hned na druhý den přišla pogratulovat, že ho ještě v životě neviděla tak rozjařeného.

Její vlastní blaženost byla na rozjásané tváři patrná na první pohled, a procítěně souhlasila s paní Jenningsovou, že svatého Michala spolu všichni v pohodě oslaví na delafordské faře. Ani zanic si nedala vymluvit, že se to nestalo jen a jen Elinořinou zásluhou, velebila ji, jak by to byl rád učinil Edward, dojatě hovořila o přátelské službě prokázané jim oběma, vděčně přiznávala, jak je jí zavázána, a otevřeně prohlašovala, že by ji nepřekvapilo, kdyby slečna Dashwoodová i v budoucnu podporovala jejich zájmy ještě více, protože je z těch, jimž není zatěžko vynaložit krajní úsilí pro každého, koho si cení. A co se plukovníka Brandona týkalo, nejen že ho mínila uctívat co anděla nebeského, ale byla ochotná pro něho nešetřit sil i ve všech světských záležitostech, zasazovat se, aby mu podruhové platili desátky jako mourovatí, a tajně už měla rozmyšleno, jak v Delafordu využije do krajnosti jeho služebnictva, jeho kočáru, jeho krav i jeho drůbeže.

Mezitím uplynulo už více než týden, co je navštívil John Dashwood, a jelikož v tom čase neprojevily zájem o zdravotní stav paní švagrové jinak než ústním dotazem, začala Elinor pociťovat nezbytnou nutnost vykonat jí návštěvu. Od splnění této povinnosti ji však zrazovalo nejen vlastní nenadšení, ale nenašla pochopení ani u svých družek. Marianna nejen že zásadně odmítla sama tam jít, ale naléhala vší mocí na sestru, aby to nedělala, a paní Jenningsová, třebaže její kočár byl Elinor kdykoli k dispozici, pojala takovou nevraživost vůči paní Fanny Dashwoodové, že ani zvědavost, jak se po nedávném odhalení vzpamatovala, ani lákavá možnost rozčilit ji tím, že se postaví za Edwarda, nepřekonaly nechuť znovu se s ní setkat. V důsledku toho se na tu návštěvu vypravila pouze Elinor, jíž to přišlo nejvíce zatěžko, a vystavila se nebezpečí tete-a-tete se ženou, která jí byla protivná z pádnějších důvodů než komu jinému.

Paní Dashwoodová se dala zapřít, ale než kočár stačil odjet, vyšel náhodou z domu její manžel. S velkou radostí Elinor uvítal, sdělil jí, že právě kráčel na návštěvu do Berkeley Street, ujistil ji, že ji Fanny přijme s otevřenou náručí, a pozval ji dovnitř.

Vystoupili po schodišti do salónu. – Nikde nikdo.

„Fanny je nejspíš ve svém pokoji,“ řekl John. „Hned pro ni dojdu, protože podle mého mínění rozhodně nebude váhat setkat se s tebou. – To je naprosto vyloučeno. – A zvlášť teď už nemůže mít – ale tebe s Mariannou má v oblibě odjakživa. – Pročpak nepřišla i Marianna?“

Elinor ji omluvila, jak mohla.

„Jsem rád, že máme příležitost promluvit si mezi čtyřma očima,“ odpověděl, „protože toho mám mnoho na srdci. Ta delafordská fara – je to pravda? Plukovník Brandon ji skutečně dal Edwardovi? Čirou náhodou jsem (...)

(......)