Bohuslav Balbín

ROZPRAVA NA OBRANU JAZYKA SLOVANSKÉHO, ZVLÁŠTĚ ČESKÉHO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7
JAKÝ OMYL A JAKÝ ŠKODLIVÝ ZLOČIN JE NEPOMÁHAT VLASTI A USILOVAT O ZMĚNU STAROBYLÉHO JAZYKA A OBYČEJŮ

Těžký tedy zločin a před potomky neomluvitelný uvalují na sebe ti, kteří buď z nějaké naskytující se naděje na hodnost, nebo ze strachu před něčí tyranskou povahou, buď z touhy dosáhnout milosti, nebo podníceni jakoukoli jinou ctižádostí přispívají svými radami nepřátelům ke zradě a záhubě vlasti, společné matky, a kteří cizí chamtivosti a pomstě mlčením anebo, což je horší, patolízalstvím plachty napínají. Nesmíme se totiž domnívat, že jazyk některé mírumilovné a skromné země je možno odstraňovat (jak později povím jasněji) bez urážky původních obyvatelů a všech stavů.

Každá změna je státu nebezpečná

Pamatuji se, jak jsem kdysi četl u Lipsia, že když se mění jazyk, je to nejkrajnější a téměř otrocké ponížení. "Neboť tak," říká často chválený Comineus (kap. 117), "nepřizpůsobí-li se panovníkova družina, mravy dvořanů, životní styl a oděv zvyklostem poddaných, může to být stěží dlouho, ba jen krátce trpěno, neboť vypukne povstání velmi nebezpečné."

Do jakého nebezpečí se vrhá panovník, do jakého i vlast, že bude stržena do někdejšího utrpení, když se všechno jakoby v nové vlasti obrací v pravý opak, když se národ nutí k novému jazyku, k novým zákonům a řádům? Takový stav je nebezpečnější než každé bezvládí!

Ó dome starý, jak nestejnorodý vládce vládne tobě! Ó proslulý pastýři ovcí! Ó ty svým důmyslem velký (protože mnozí tě považují za důmyslného, ale moudrým tě nikdo nenazve)! Ó, pravím, ty velký reformátore státu! Starý dům a království jsi zbořil, nové nepostavil. Běda tobě! Jak se jednou ospravedlníš ze svých zločinů vlasti, jak králům, jejichž dědictví (jež se zakládá na zámožnosti poddaných, jak míní rozvážnější politikové) jsi tak potupně utratil! Šlechtu jsi potlačil, z královských měst nadělal městečka, z městeček vesnice, z vesnic rozbořené chatrče, v nichž bydlí lidé polonazí, otrhaní, hladem skoro umoření, všech potřebných věd zbavení! Ó ty pravý otče vlasti! Žádný statkář by nedovolil se svým statkem tak hospodařit, jako ty hospodaříš s českým královstvím, kdysi bohatě kvetoucím, jehož všechny ozdoby, ochrany, důchody jsou vydány v plen (neboť nemohu jinak pojmenovat násilná vydírání) a jsou denně před našima očima uchvacovány, když vídeňský dvůr, zváben sladkostí českých peněz, každodenně nenasytným hrdlem volá: "Přinášej! Přinášej!" Mohu věřit, že rozumíš vladařskému umění ty, který neznáš ani první písmeno náležité správy a politické schopnosti?

Co má být předmětem politické schopnosti a spravedlivých vládců

Neboť (abych se vyjádřil filozoficky) nemůže-li existovat žádná věda bez předmětu a je-li podle Aristotela, sv. Tomáše, Contzena a jiných, kteří pojednávají o (...)

(......)