Charles Baudelaire

BÁSEŇ O HAŠIŠI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III. Serafinské divadlo

Co cítíte? Co vidíte? Úžasné věci, že ano? Naskýtají se vám neobyčejné pohledy? Je to překrásné? Je to hrozné? Je to velmi nebezpečné?

S takovýmito otázkami obracejí se obyčejně nevědomí na zasvěcence se zvědavostí a zároveň bázní. Dalo by se říci, že je v nich dětinská nedočkavost něco se dovědět, jako u lidí, kteří v životě neopustí svůj koutek u krbu a octnou se tváří v tvář člověku, který přichází z dalekých, neznámých krajů. Představují si hašišové opojení jako zázračnou zemi, rozsáhlé divadlo pro kejkle a eskamotáž, kde je vše podivuhodné a nepředvídané. To je ale předsudek, čiré nedorozumění. A protože velký dav čtenářů i tazatelů si pod slovem hašiš představuje podivný, obrácený svět a očekává zázračné sny (lépe by bylo říci halucinace, které ostatně nejsou tak časté, jak si lidé mysy upozorním hned na závažný rozdíl, jaký je mezi účinky hašiše a představami ve spánku. Ve spánku, v této dobrodružné cestě, kterou konáme večer co večer, je skutečně něco zázračného; je to zázrak, jehož tajuplnost zeslábla tím, že se dostavuje přesně den co den. člověk má dva druhy snů. Některé jsou vyplněny jeho všedním životem, jeho předsudky, tužbami, neřestmi a způsobem více méně pitvorným se spojují s předměty, které ve dne zahlédl a které dotěrně ulpěly na širokém plátně jeho paměti. To je sen přirozený; ten sen je člověk sám. Ale co říci o druhém druhu snů! 0 snu absurdním, nepředvídaném, který nemá vztah ani spojitost s povahou, životem a vášněmi spícího! Takový sen, který nazvu hieroglyfický, představuje zřejmě nadpřirozenou stránku života a právě proto, že je absurdní, považovali jej naši předci za božský. Protože ho nelze vysvětlit přirozeným způsobem, přikládali mu příčinu, která je mimo člověka; a ještě dnes - nezmiňujeme-li se ani o vykládačích snů - existuje filosofický směr, který vidí ve snech tohoto druhu bud výčitku nebo radu, zkrátka symbolický mravní obraz, který je třeba studovat, řeč, ke které může moudrý člověk získat klíč.

Při opojení hašišem není nic podobného. Nevyjdeme ani z přirozeného snu. Opilost po celou dobu svého trvání bude jediným nesmírným snem a za to lze děkovat intensitě barev a prudké chápavosti. Ale i tak si podrží vždy zvláštní základní barvu jedince. Člověku se zachtělo snít, sen ovládne člověka; ale ten sen bude úplně synem svého otce. Zahaleč si usmyslí, že přivede uměle nadpřirozenost do svého života a své mysli; ale konec konců a přes to, že jeho pocity byly náhodou velmi silné, je pouze tím samým člověkem, jenže zveličeným, tím samým číslem, jenže povýšeným na mocninu vyššího řádu. Je zotročen, ke svému neštěstí je ale zotročen sebou samým, totiž tou částí své bytosti, která v něm před tím převládala; chtěl být andělem a stal se zvířetem, ovšem pro tuto chv1i velmi mohutným, jestli lze vůbec mohutností nazývat nesmírnou senzibilitu, kterou člověk přitom neovládá a nedokáže ji mírnit nebo využít.

Ať si lidé ze (...)

(......)