Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH SEDMÝ

Babylónský sultán pošle algarbskému králi svou dceru za manželku. Ta se vlivem různých příhod dostane během čtyř let do rukou devíti mužů, žijících v různých místech: nakonec je však vrácena otci jakožto panna a vdá se za algarbského krále, jako se to předtím mělo stát.

 

Kdyby snad byl příběh, který vyprávěla Emilia, trval ještě trochu déle, byl by jistě pohnul k slzám všechny mladé paní, jež měly soucit s osudy paní Beritoly. Ale tu nadešel jeho konec a královna přikázala, aby pokračoval Pamfilo, a ten velmi poslušně začal vyprávět:

Přetěžko můžeme, líbezné paní, rozpoznat, co je pro nás užitečné, neboť častokrát bylo možno spatřit mnohé lidi, kteří si mysleli, že by mohli žít bez starostí a bezpečně, kdyby zbohatli, a proto nejenomže prosili Boha o bohatství, ale horlivě o ně sami usilovali bez ohledu na jakoukoli námahu a nebezpečí. Když ho potom dosáhli, našel se někdo, kdo zatoužil po bohatém dědictví a zabil ty, kteří předtím než zbohatli, milovali život. Jiní, kteří se z nízkého stavu dostali přes nebezpečné bitvy, přes krev bratří a jejich přátel na královské trůny - nebo v tom viděli největší štěstí -, spatřili na vlastní oči a seznali, že trůny jsou plné nekonečných starostí a bezmezného strachu, ba často je ještě i jejich vlastní smrt přesvědčila, že se u královských stolů pije ze zlata jed. Bylo i mnoho takových, kdo horoucně toužili po tělesné síle a kráse nebo po vnějších ozdobách a nepostřehli, že jejich přání bylo nedobré, dokud neseznali, že právě tohle bylo příčinou jejich smrti nebo života plného útrap.

Abych tu však nepřebíral všechny lidské tužby jednotlivě - tvrdím, že si živáčkové nemohou dovolit ani jedno přání, o němž by mohli říci, že je bezpečné před různými zásahy Štěstěny. Chceme-li proto jednat jaksepatří, má nám být vhod a máme přijmout a třímat to, co nám dal On, jenž jediný ví, čeho je nám třeba, a může nám to dát. Muži hřeší tím, že touží po mnoha věcech, vy pak, půvabné paní, hřešíte nanejvýš v jedné věci, to jest, že si přejete být krásné, a to tolik, že vám nepostačují půvaby, jež vám uštědřila příroda; ba snažíte se je ještě podivuhodným uměním posílit. Mám proto v úmyslu vyprávět vám, jak nešťastná byla jedna Saracénka, které se kvůli kráse stalo, že během čtyř let slavila devětkrát svatbu.

Je tomu už hodně dávno, co byl v Babylónii sultán, jemuž bylo jméno Beminedab a kterému se za jeho života splnilo mnoho z toho, co si přál. Měl mezi mnoha svými dětmi mužského i ženského pohlaví i dcerku zvanou Alatiel, jež byla v té době nejkrásnější ženou na světě, což říkal každý, kdo ji spatřil. A ježto při velké porážce, kterou od sultána utrpělo veliké množství Arabů, pomohl sultánovi obdivuhodným způsobem král algarbský a jako obzvláštní přízeň si vyžádal jeho dceru za manželku, sultán mu ji dal a přikázal jí, aby s početnou družinou mužů a paní vstoupila na dobře vyzbrojený a vystrojený koráb, kde byla i její vznešená a bohatá výbava. Poté ji poručil Bohu a poslal ji králi (...)

(......)