Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH PÁTÝ

Pan Forese da Rabatta a mistr Giotto, malíř, vracejí se z Mugella a vzájemně se posmívají svému nepěknému zjevu.

 

Neifile zmlkla, paní se zasmály Chichibiově odpovědi a na přání královnino se ujal slova Pamfilo:

Nejdražší paní, stává se nejenom, že Štěstěna skrývá převeliké poklady schopností do sprostých zaměstnání, jak před chvílí ukázala Pampinea, ale příroda ukrývá podivuhodné nadání i pod přeošklivým lidským zevnějškem.

Tato věc se zřejmě projevila na dvou našich občanech, o nichž zamýšlím krátce porozprávět. Jeden z nich slul messer Forese da Rabatta, byl malé a znetvořené postavy a měl tak rozplesklý a škaredý obličej, že i ten nejošklivější z Baronciů by se byl za něj styděl; vyznal se však v zákonech tak, že měl u četných znamenitých lidí pověst pokladnice občanského práva. Druhý, jemuž bylo jméno Giotto, měl tak vynikající nadání, že z toho, co skýtá ustavičným kolotáním nebes příroda, matka a tvůrce všeho, není jediné věci, kterou by nebyl zobrazil rydlem či pérem či štětcem, a to tak věrně, že se zdálo, že nakreslená věc je nejenom podobná věci skutečné, ale že je to ona sama; šlo to dokonce tak daleko, že mnohokrát se nad věcmi, které vytvořil, shledalo, že lidský zrak byl ošálen, protože měl za pravé to, co bylo nakresleno.

Giotto navrátil lesk onomu umění, jež bylo po mnoho věků pohřbeno, neboť někteří omylem malovali více pro potěchu očí nevědomců než pro vkus znalců, a je proto možno nazývat ho po právu jedním ze světel florentské slávy, tím spíše, že si jí dobyl velikou pokorou, a jsa za svého života mistrem ostatních, ustavičně odmítal název "mistr". Tento odmítaný titul však na něm zářil tím více, čím více po něm bažili a osobovali si naň právo ti, kdo uměli méně než on anebo byli jeho žáky. Ať bylo však Giottovo umění jakkoli veliké, on sám nebyl co do postavy a zjevu o nic hezčí než messer Forese. Tím přicházím už (...)

(......)