Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH PÁTÝ

Markýza di Monferrato potlačí hostinou ze slepic a několika půvabnými slovy šílenou lásku krále francouzského.

 

Příběh, který vypravoval Dioneo, dotkl se zprvu studu v srdcích naslouchajících paní a počestný ruměnec, jenž se jim objevil na tvářích, byl toho důkazem. Pak se však podívala jedna paní po druhé a sotva se mohly zdržet smíchu. Naslouchaly chichotajíce se, a teprve když byl konec, poškádlily Dionea několika mírnými slůvky, aby tak dokázaly, že by se paním neměly podobné příběhy vyprávět. Tu se však královna obrátila k Fiammettě, jež seděla v trávě vedle Dionea, a přikázala jí, aby pokračovala, že je řada na ní. Ta půvabně a s veselou tváří začala:

Protože se mi líbí, že jsme začali příběhy ukazovat, jakou sílu mají hezké a pohotové odpovědi, a protože se u žen projevuje převeliká opatrnost, aby nezahořely láskou k muži, jenž je rodem výš, zatímco naopak muži usilují o lásku žen, jež jsou urozenější než oni - napadlo mne, mé krásné paní, ukázat vám v příběhu, když na mne došla řada, jak se jedna urozená paní činy i slovy takové lásky vystříhala a jednoho muže od ní odradila.

Markýz di Monferrato, muž velmi chrabrý a korouhevník církve, odtáhl za moře spolu s všeobecnou výpravou křesťanů, podniknutou ozbrojenou rukou. A když se o jeho udatnosti hovořilo jednou na dvoře Filipa Jednookého, jenž se chystal z Francie na tutéž výpravu, řekl nějaký rytíř, že pod hvězdami není podobný pár, jaký tvoří onen markýz a jeho paní. Neboť jako vyniká všemi svými ctnostmi proslulý markýz nad ostatní rytíře, tak prý je jeho choť nejkrásnější a nejctnostnější paní na světě.

Tato slova zapůsobila tak mocně na duši francouzského krále, že se do markýzy ihned horoucně zamiloval, ačkoli ji nikdy neviděl. I umínil si, že při odjezdu na onu výpravu vyrazí na moře až v Janově, takže bude mít - potáhne-li po souši - slušnou záminku k návštěvě markýzy, a současně mínil, že se mu za markýzovy nepřítomnosti podaří proměnit svou touhu ve skutek.

Přikročil tedy hned k uskutečnění svého úmyslu. Poslal své lidi napřed, sám se vydal na cesty jen s malou družinou urozených pánů, a když pak byl již blízko markýzova území, poslal o den dříve paní vzkaz, aby ho příštího dne čekala k obědu. Moudrá a prozíravá paní roztomile odpověděla, že jí tím král prokazuje nejvyšší milost a že je jí vítán. Potom se však zamyslila, co to má znamenat, že takový král přichází k ní na návštěvu, když není její manžel doma, a posléze neomylně usoudila, že krále k ní vábí její krása.

Ježto byla žena srdnatá, rozhodla se, že ho nicméně uctí; i dala (...)

(......)