<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Ray Bradbury

SLOUP OHNĚ A JINÉ PŘÍBĚHY
náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize můžete listovat pouze v rozmezí 2 stran.]

 

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze - Jakubec Ondřej, Suchánek Pavel
 
 
cena původní: 359 Kč
cena: 312 Kč
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze - Jakubec Ondřej, Suchánek Pavel
Ray Bradbury BOX - Bradbury Ray
 
 
cena původní: 799 Kč
cena: 679 Kč
Ray Bradbury BOX - Bradbury Ray
The Martian Chronicles - Bradbury Ray
 
 
cena původní: 303 Kč
cena: 303 Kč
The Martian Chronicles - Bradbury Ray

 

Elektronické knihy za hubičku!

Kromě samostatných e-knih můžete získat balíčky kompletních knih do svých čteček a jiných zařízení až o 65% levněji.

Vše k dispozici ve formátech ePub  i PDF .

   1   >

 

DÍTĚ STARÉ DVAASEDMDESÁT LET

Z pořádné dávky naděje i rozčarování uhněťte vláčné těsto. Přidejte hrst melancholie a dvě hrsti sentimentu. Přihoďte též špetku dětské radosti a ze samého dna téže dózy naberte i porci dětského strachu. Pak, sítem svého věku prosypejte vlastní život až k dětství a přidejte je rovněž do směsi. Nezapomeňte na vůně jara a podzimu, na vůni letní louky i vůni babiččiny kuchyně a také na barvy: modrou, zelenou i jahodovou. Podaří-li se vám sehnat také zvuky karnevalů a maloměstských poutí, rachot mořských vln a jemné šumění letních jezer, neváhejte je rovněž přimíchat do tyglíku.

Vše pak uložte do skleněného džbánu, vyneste na dřevěnou verandu svého domu a vystavte působení říjnových dešťů, větru, nebojte se nechat nádobu zapadnout tlejícím listím. Otevřete ji až v den, kdy ve vzduchu zahlédnete letět první čarodějnici, a budete překvapeni podivuhodnou metamorfózou, jakou obsah džbánu prošel. Tehdy budete právě tak zralí ke čtení této knížky.

Kolik už toho bylo napsáno o fenoménu Raye Bradburyho, a všechno špatně. Více či méně špatné předmluvy uvozující - nebo špatné doslovy zakončující - skvělé knihy. Ne-li špatné, pak nedostatečné. A rozhodně zbytečné.

Co jen bylo pokusů v naší nedávné minulosti vecpat autora do jakéhosi pokrokového mundůru, a tak zdůvodnit naštěstí vcelku hojné překlady jeho díla do češtiny. Kolik kvalitních amerických autorů se tímto způsobem jejich ideologickým vykladačům podařilo čtenářům zhnusit. Bradburyho takový osud nepotkal. Myslím si, že kontrast mezi textem a jeho klopotným výkladem byl podobný jako v té anekdotě o disidentovi rozhazujícím na Rudém náměstí letáky bez textu, „vsjo jásno, k čemu bukvy...".

Bradbury nic takového nepotřebuje, jako žádný výklad nepotřebují sny, fantazie a koneckonců ani duše, třebaže spousta lidí si i z toho udělala slušnou živnost. Jeho tvorba je totiž především - vedle vzácné dávky za rozbor jedině stojícího, protože příkladného, profesi-onalismu, který je nejvíce znát na formální podobě jeho prózy - volná a nekonečná hra těchto tří elementů: snů a fantazie vyvěrajících z duše.

Duše Raye Bradburyho začala naplno žít v roce 1923. To mu byly tři roky, a tehdy, jak na to dodnes živě vzpomíná, viděl první film ve svém životě: Zvoníka od Matky boží s Lonem Chaneyem. Od těch dob se v jeho duši ukládaly jako na dně mořském sedimenty zážitků, zprvu dětských, posléze chlapeckých, až po ty nejčerstvější, stařecké. Ty dětské, protože byly první, byly bezpochyby nejsilnější. A dodnes jsou aktivní, nejsou nijak zasunuté jen jako matné vzpomínky. Fungují jako katalyzátor všech prožitků, které se ukládaly na ně: setkání s tajemným Mr. Elektrikem, tuctovým pouťovým kejklířem, který prozradil malému Rayi Douglasovi, že už jednou žil a že se v tom jeho předešlém životě spolu už také jednou potkali, přes maminčinu četbu Poeových povídek, vlastní zážitky z Burroughse či Bucka Rogerse, první vlastní autorské pokusy až k finálnímu očekávání smrti, s níž se už též tolikrát v různých podobách dříve setkal, hodně o ní psal a ještě víc o ní nepochybně přemýšlel.

Ta duše - toto jediné hodnocení si dovolím - za ta léta neobyčejné zbohatla, přeplnila se emocemi, snad i věkem ztěžkla. Ta nejspodnější vrstva v ní, ten první letokruh, však nikdy neodumřel, a proto Ray Bradbury navzdory svému léty nabytému profesionálnímu mistrovství, ba i skutečnosti, že se stal klasikem, bezmála institucí, zůstal dítětem. Nepřestal se dětsky bát hrozivých věcí a za své strachy se nezačal pošetile stydět, nepřestal se umět bezbřeze nadchnout i pro maličkosti, nepřestal dávat najevo své city, nepropadl dospělé pýše, v níž se sluší o jednoduchých věcech uvažovat složitě a složité naopak povýšeně bagatelizovat.

S takovým vzácným kapitálem, jakého se dostalo málokomu -teď mě napadá jen Lewis Carroll, trochu snad Tolkien, ale rozhodně ne duševně zkamenělí, sebedůležití obři typu Clarka nebo Asimova -začít psát science fiction je možná troufalost. Však také žánroví puris-té nemohou přijít Bradburymu na jméno, majíce jej za znesvětitele žánrové svatyně. Ale které dítě není troufalé? Nadto Bradbury se nikdy nepokoušel vejít do striktně vymezeného literárního šuplíčku: pouze psal, jak mu onen první životní letokruh velel, a jelikož ten byl prosáknut dětskou fantazii, utkával tedy svá dílka z ní. Na svém kontě má i desítky povídek, jež jeho hodnotitelé nazývají realistickými. Odvažuji se tvrdit, že taková není ani jedna: umírající stařec naslouchající po telefonu zvukům mexického tržiště, babička smířeně se uloživší po dnu nabitém činorodostí na smrtelné lůžko, ba i dublinští žebráci -ti všichni jsou obklopeni intenzívní aurou autorovy fantazie, zamlžující potenciální reálnost osob i situací.

A ještě jedna úvaha se nabízí v souvislosti s dětským gruntem autorovy duše, s vědomím toho, že je vedena poněkud krátkým spojením: autorovy snahy vyprodukovat delší kompaktnější text, tedy v literárním kontextu román, nedopadají - podobně jako u dítěte, i když zřejmě z jiných příčin - tak jako u povídek, v nichž je mistrem nad všechny jiné. Dokáži si představit autorské trauma, jaké takové poznání asi provázelo. Dva z jeho slavných románů Marťanská kronika a Pampeliškové víno - nejsou romány v pravém slova smyslu. Jen díky vzácné myšlenkové jednotnosti celého autorova díla mohly být dány do jednoho celku povídky vznikající zprvu jako autonomní malé útvary. Obdobně, i když už s jasnou výchozí ideou románu, působí i jeho méně vydařená kniha „Something Wicked This Way Comes." I ten je však silně fragmentární a nese nejen patinu, ale i strukturu jeho povídek. Jediné dílo, kde moje teorie zůstává bezmocná, je román „Fahrenheit 451." Tady snad výjimka potvrzuje pravidlo. Pokud namítnete, že se k románu přiklonil v posledním tvůrčím období, namítnu zas já, že se tak stalo po dlouhém odmlčení, za nímž se dá hledat všechno, od drsné úvahy o nastupující senilitě až po hypotézu o ztrátě invence a v souvislosti s ní o pokus překročit vlastní stín. Pokus, nutno říci, nevydařený. Bradbury se pokouší kupříkladu o detektivky, z nichž jednu jsme měli možnost číst i v českém překladu: Jmenovala se „Smrt je vždycky osamělá." To prostě není Bradbury, zbyla ho jen půlka, což je sice dost, ale nás, maximalisty, to neuspokojí.

Být ale jím, vůbec bych se proto nestřílel. Být mistrem krátké prózy je dnes v době vlády Stephenů Kingů s jejich pažravými kom-putery vzácnost k pohledání. Na ní se víc než na rozbředlé románové ploše prokazují kvality spisovatele, který není jen námezdným pisálkem placeným od řádku.

Mimochodem, tento úvod má už hříšných 6517 liter. Takže už jen: vítejte, takhle čerstvě zjara, v říjnové zemi fantazie odrostlého dítěte Raye Bradburyho.

 

Roman Lipčík

 

   1   >

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist