Michail Bulgakov

MISTR A MARKÉTKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

EPILOG

Naše zvědavost nám nedovolí, abychom nepátrali, co se dělo dál v Moskvě po onom sobotním večeru, kdy při slunce západu Woland opustil město a zmizel se svou svitou z Vrabčích hor.

Nechci se zmiňovat, že ještě dlouho potom se po městě lavinovitě šířily ty nejfantastičtější zprávy, které se donesly do těch nejvzdálenějších koutů země. Nehodlám je ani opakovat, člověku je z nich zrovna mdlo.

Ten, kdo píše tyhle pravdivé řádky, sám osobně cestou do Feodosie slyšel vyprávět, jak se v Moskvě dva tisíce diváků vyhrnulo z divadla doslova jen tak, jak je pánbůh stvořil, a rozjeli se domů v taxících.

0 tom, že městem prošel dábel, se šuškalo ve frontách před mlékárnami, v tramvajích, v obchodech, v domácnostech, v závodních kuchyních, výletních i dálkových vlacích, na nádražích i zastávkách, na chatách i plážích.

Vzdělanci samozřejmě podobné řeči nebrali vážně, dokonce se jim smáli, a každého, kdo je šířil, se pokoušeli přivést k rozumu. Ale jak se praví, fakt zůstává faktem a každý musel vzít na vědomí, že ve městě někdo byl. Dokazovalo to spáleniště Gribojedova i řada jiných, naprosto prokazatelných skutečností.

Vzdělanci zastávali názor milice, že ve městě řádila banda hypnotizérů a břichomluvců, kteří dokonale ovládali své řemeslo. Řečený Woland se svými kumpány upláchl z Moskvy a víc se neobjevil ani ve městě, ani jinde, aniž o sobě dal vědět. Z toho mnozí pochopitelně usoudili, že uprchl za hranice, ale ani tam se neprojevoval. Vyšetřování se táhlo. Jak by ne, byl to vskutku zapeklitý případ! Nemluvě o čtyřech  vyhořelých domech a o stovkách pomatenců, vyžádal si dokonce i lidské životy. Alespoň dva určitě. Bylo dokázáno, že Berlioz i nechvalně známý průvodce, který seznamoval cizince s moskevskými pamětihodnostmi, baron Maigel, byli zavražděni. Maigelovy ohořelé kosti se našly v bytě č. 50 v Sadové ulici hned po požáru. Ano, už tyto oběti si žádaly, aby vinici byli spravedlivě potrestáni.

Ale později přibývaly dalši, zatímco Woland dávno opustil město - nerad to řikám, ale odnesli to černi kocouři. Přibližně stovka těchto mírumilovných, užitečných domácích zviřat, oddaných přátel člověka, byla zastřelena nebo jinak sprovozena ze světa v různých končinách země. Asi patnáct dalších, mnohdy v zuboženém stavu, bylo předvedeno na milici v různých městech. Například v Armaviru jedno takové nevinné zviře přivlekl jakýsi občan a předtím mu důkladně svázal předni tlapy.

Počihal si na něj v okamžiku, kdy kocour s provinilým výrazem (kdo za to může, že se kocouři tváři provinile? To ještě neznamená, že by byli něco provedli, ale protože se boji, aby někdo ze silnějších živočichů - psů nebo lidi -jim nekřivdil a neubližoval. Jedno ani druhé neni tak těžké, ale nevidím v tom nic záslužného, opravdu ne) - tak tedy, kocour s provinilým výrazem se chystal skrýt v lopuchách.

Dotyčný si strhl kravatu, aby mohl kocoura svázat, a zlobně výhružně vrčel:

 „Už vás mám! Ráčil jste zavítat k nám do Armaviru, pane hypnotizére? U nás (...)

(......)