Román vyprávěný v první osobě a odehrávající se v Alžírsku, jedno ze stěžejních děl ovlivněných existencialismem. Úředníček Meursault přivykl rytmu úřední práce, jídla, plavání, spaní a milování. V první (dějové) části knihy se vrací z pohřbu vlastní matky, jejíž smrt ho nechává nekonečně lhostejným. Brzy po pohřbu navazuje povrchní známost s bývalou kolegyní Marií. O víkendu jede s pochybným sousedem Raymondem Sintésem k moři, kde potkají přítelovy arabské nepřátele. Meursault následně jednoho z nich pěti ranami z revolveru takřka rituálně zavraždí. Ve druhé části jsou popisovány výslechy a soud Meursaulta. U soudu je dokazována jeho necitelnost a cynismus (neplakal na pohřbu své matky), je odsouzen k trestu smrti. Román končí Meursaultovým čekáním na smrt, je zde popisována jeho rozpolcenost, pomalé smiřování se smrtí a víra ve vlastní pravdu. Jedná se o absurdní román, Meursault je cizí ke svému životu, neadaptovaný na lidskou společnost. Je pasívní uprostřed událostí, které se ho bezprostředně dotýkají. Nechce se ospravedlnit a umře s vědomím své pravdy. V závěru se ukazuje zbytečnost této útěchy.
Camusův román bývá interpretován jako pokus překonat absurditu lidského postavení a cizoty světa lhostejností. Hybatelem děje je nahodilost pojatá jako osudová zákonitost ochromující lidskou vůli.
Kolektiv autorů: Slovník světových literárních děl A-L, Odeon, Praha 1988
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy
