Karel Čapek

TOVÁRNA NA ABSOLUTNO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA VIII
NA BAGRU

Nad Štěchovicemi stál bagr ME 28 nehnutě ve večerním soumraku. Paternosterové rýpadlo už dávno přestalo vynášet chladný písek vltavského dna; večer byl vlahý a bezvětrný, vonný pokosenými seny a výdechem lesa. Severozápad ještě trochu planul sladkým oranžovým světlem. Sem tam se zaleskla vlna božským třpytem prostřed zrcadlení nebes; zazářila, zašuměla a rozlila se v světélkování hladiny.

Od Štěchovic blížil se k bagru člun; plul pomalu proti bystrému toku, černý na zjasněné řece jako brouk vodomil.

"Někdo k nám jede," ozval se pokojně plavec Kuzenda, sedící na zádi bagru.

"Dva," řekl za chvíli strojník Brych. "Já už vím kdo," řekl pan Kuzenda. "Milenci ze Štěchovic," řekl pan Brych.

"Abych jim uvařil kafe," rozhodl se pan Kuzenda a šel dolů.

"No tak, děti!" volal Brych na člun. "Nalevo! Nalevo! Ženská, podejte mi ruku, tak. A šup nahoru!"

"Já a Pepouš," hlásila dívka na palubě, my - my jsme chtěli

"Dobrý večer," zdravil mladý dělník, který vystoupil za ní. "Kdepak je pan Kuzenda?"

"Pan Kuzenda vaří kafe," řekl strojník. "Posaďte se. Koukejte, někdo sem pluje. To jste vy, pekaři?"

"To jsem já," ozval se hlas. "Dobrý večer, pane Brych. Vezu vám pošťáka a pana hajnýho."

"Tak pojďte nahoru, bratři," řekl pan Brych. "Až pan Kuzenda uvaří kafe, začneme. Kdo ještě přijde?

"Já," ozvalo se po boku bagru. "Tady pan Hudec by vás chtěl slyšet."

"Vítám vás, pane Hudec," mluvil strojník dolů. "Pojďte nahoru, tady je žebříček.

 

Počkejte, já vám podám ruku, pane Hudec, když jste tu ještě nebyl."

"Pane Brych," volali tři lidé na břehu, "pošlete pro nás lodičku, jo? My bychom chtěli k vám."

"Dojeďte pro ně, vy dole," řekl pan Brych. "Ať se každýmu dostane slova božího. Bratři a sestro, jen si sedněte. Není tu špinavo od tý doby, co topíme Karburátorem. Bratr Kuzenda vám přinese kafe, a pak to začne. Vítám vás, mládenci. Pojďte nahoru." Načež pan Brych se postavil nad otvorem, kudy vedl žebříček do nitra bagru. "Haló, Kuzenda, deset lidí na palubě."

"Dobrá," volal z hloubi vousatý hlas. "UŽ to nesu." "Tak si sedněte," obrátil se horlivě Brych. "Pane Hudec, my tady máme jen kafe; myslím, že vás to neurazí."

"Kdepak," namítal pan Hudec. "Já jsem chtěl jenom vidět vaše - vaši - vaše zasedání."

"Naši pobožnost," opravil mírně Brych. "Tady, víte, jsme všichni bratři. Musíte vědět, pane Hudec: já jsem byl alkoholik a Kuzenda dělal politiku a přišla na nás milost. A tihle bratři a sestry," řekl ukazuje dokola, "k nám večer jezdí, aby se modlili o stejný dar ducha. Tadyhle pekař měl záduchu, a Kuzenda ho uzdravil. No, řekněte, pekaři, jak to bylo."

"Kuzenda na mne skládal ruce," mluvil pekař tiše a uneseně, "a najednou se mně v prsou rozlilo takový teplo. Víte, tak to ve mně luplo, a já jsem začal dýchat, jako bych lítal na nebi."

"Počkejte, pekaři," opravoval Brych. "Kuzenda neskládal ruce. To on nevěděl, že udělá zázrak. Jen na vás udělal takhle rukou, a vy jste pak řek, že můžete dýchat. Tak to bylo."

(...)

(......)