Karel Čapek

TOVÁRNA NA ABSOLUTNO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA II
KARBURÁTOR

"Čekal jsem tě!" opakoval Marek, když posadil hosta do kožené klubovky.

Za nic na světě by se byl Bondy nepřiznal k svým iluzím o sešlém vynálezci.

"Vidíš," radoval se trochu nuceně, "je to náhoda! Mně totiž dnes ráno napadlo, že už jsme se dvacet let neviděli! Dvacet let, považ, Rudo!"

"Hm," udělal Marek. "Tak tedy ty chceš koupit můj vynález?"

"Koupit?" řekl G. H. Bondy váhavě. "Já opravdu nevím... Ani jsem na to nepomyslel. Chtěl jsem tě vidět a"

"Prosím tě, nedělej se!" přerušil ho Marek. "Já jsem věděl, že přijdeš. Pro takovou věc jistě. Takový vynález je tak zrovna pro tebe. Z toho se dá nadělat," mávl rukou, odkašlal a začal odměřeně: "Vynález, který vám předvedu, znamená větší převrat techniky než Wattův vynález parního stroje. Mám-li krátce naznačit jeho podstatu, tedy jde, teoreticky řečeno, o dokonalé využití atomové energie..."

Bandy skrytě zívl. "A prosím tě; cos dělal po těch dvacet let?

Marek vzhlédl trochu překvapeně. "Moderní věda tvrdí, že hmota, totiž atomy, je složena z ohromného počtu jednotek energie; 'atom je vlastně shluk elektronů, to jest nejmenších elektrických dílců - "

"To je hrozně zajímavé," přerušil ho prezident Bondy. "Vidíš, já jsem byl vždycky ve fyzice slabý. Ale ty špatně vypadáš, Marku! Jak jsi vlastně přišel k téhle hrač - hm, k téhle továrně?"

"Já? Docela náhodou. Vynalezl jsem totiž nový způsob drátů do žárovek - To nic není, to jsem našel jen tak mimochodem. Víš, já už dvacet let pracuji na spalování hmot.

 

Řekni sám, Bondy, co je největší problém moderní techniky?"

"Obchod," řekl prezident. "A jsi už ženat?"

"Vdovec," odpověděl Marek a vyskočil vzrušen. "Žádný obchod; rozumíš? Spalování! Dokonalé využití tepelné energie, která je ve hmotě! Považ, že z uhlí vytopíme sotva stotisícinu toho, co bychom mohli vytopit! Chápeš to?"

"Ano. Uhlí je hrozně drahé," mínil pan Bondy moudře. Marek se posadil a řekl zjitřeně: "Nepřišel-lis kvůli mému Karburátoru, Bondy, můžeš jít."

"Jen pokračuj," doložil prezident pln mírnosti.

Marek položil hlavu do dlaní. "Dvacet let jsem na tom pracoval," vydralo se z něho těžce, "a teď to prodám prvnímu, kdo přijde! Můj ohromný sen! Největší vynález, který dosud byl! Vážně, Bondy: je to úžasná věc."

"Jistě, na naše malé poměry" přitakal Bondy.

"Ne, vůbec úžasná. Považ si, že můžeš využitkovat atomové energie naprosto beze zbytku!"

"Aha," pravil prezident. "Budeme topit atomy. Inu, pročpak ne. Máš to tady hezké, Rudo; malé a hezké. Kolik máš dělníků?"

Marek neposlouchal. "Víš," mluvil zamyšleně, "to máš jedno, jak se to řekne: ‚využít atomové energie' nebo , spálit hmotu'. Nebo, rozbít hmotu'. Můžeš tomu říkat, jak chceš."

"Já jsem pro spálení," řekl pan Bondy; "to zní tak intimně.

"Ale přesnější je ‚roztříštit hmotu'; víš, roztříštit atom na elektrony, a ty elektrony zapřáhnout do práce, chápeš to?" "Dokonale," souhlasil prezident. "Jen je zapřáhnout!" "Mysli si, dejme tomu, že dva koně ze vší síly táhnou za oba konce (...)

(......)