Karel Čapek

ADAM STVOŘITEL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dějství 5.

Táž scenérie; ale místo obou domků na obzoru vlevo veliké město Alter Egovo, něco jako Manhattan. vpravo romantické věžovité architektury města Adamova. Tam, kde bývala Hlína stvoření, je nyní hluboká díra. Na portálu festony a girlandy.
 
 

ADAM :

Ejhle den sedmý, hotovo je Dílo.

Ted' můžeš, tvůrče, složit ruce v klínu;

hle, dobré jest, co vykonáno bylo.

Jen hlína došla. Nemáme už hlínu.
 
 

Já rozdělil ji ve dva stejné díly,

ať dělá každý podle vlastní hlavy;

my tvořili a slova nemluvili,

já tvoře jedince a on své davy.
 
 

Jsem spokojen. Ted' není chvíle na to,

bych tvůrčí dílo hodnotil a pitval;

jen smlčet nemohu, že - celkem vzato

ten Alter Ego hlínou příliš plýtval.
 
 

Jen já jsem tvořil; jeho fabrikace –

nu - nechci říci, že je pro kočky;

ale to není žádná tvůrčí práce,

chrlit to jako stroje na cvočky.
 
 

Bůh s nim! Jsem rád, že budu zase sám.

Bývala to s ním někdy otrava.

Rozejdem se jak Lot a Abrahám:

chce-li on vlevo, jdu já doprava.
 
 

Jsem jenom zvědav, zda sem dneska přijde;

měl by tu, chudák, na co dívat se :

zdá se, že moji dobří, drazí lidé mně chystají

dnes zvláštní ovace.
 
 

Má to být jaksi projev Stvořiteli,

adresa díků v tento velký den;

ti lidé jsou tak oddaní.a vřelí . . .

Musím se ukrýt: mám být překvapen.
 
 

Bojím se skoro, že mne síla zradí;

v takové chvíli člověk bývá měkký.

Což mohu za to, že mne mají rádi?

Ať Alter Ego třeba pukne vzteky!
 
 

(Vstane a mne si ruce.)
 
 

Jaký to den je, v plném žhavém lesku!

Něco se chystá: Snad sem dají desku.
 
 

(Vstoupí Alter Ego.)
 
 

ALTER EGO: Hola starý, co tu hledáš? Včerejší den? Nebo nějakou práci? Nebo jetelový čtyřlístek? Nemáš co dělat, viď? Jsi hotov, aha!

ADAM: Jako ty, příteli, jako ty. Naše dílo je skončeno.

ALTER EGO: Co tě nemá! Já teprve začínám.

ADAM: Tvořit?

ALTER EGO: Organizovat. Tvořit, to je organizovat. Tvořit vyšší celky. To se ví, ty jsi hotov; nadělal sis lidí, a s lidmi se nedá už nic dělat, absolutně nic. Inu máš to jako zoologickou zahradu; jen když tě to baví! Ale odpusť, mám co dělat.

ADAM: Promiň, nemám pokdy tě poslouchat.

ALTER EGO: Pardon, nerad bych tě zdržoval.

ADAM : Bylo by to také zbytečné. (Odchází co nejdůstojněji.)

ALTER EGO (dívá se za ním)

Je mi líto; ale povím to krátce :

piplal se s tím a je to jen pro kočku.

To přece není žádná čistá práce

každý kus lepit tak jako vánočku.
 
 

(Usedne.)
 
 

Nemám ho nerad; nebýval zlý ten děda.

Přeji mu pokoj a tisíc zlatých let.

Dělal, co uměl; ale stokrát běda,

proč si jen umanul mít svůj vlastní svět?
 
 

Adame, pověz, jak se spolu snáší

tvůj svět a můj? Co na to řekneš mi?

Příteli, to už není v moci naší:

co tvoříme, je silnější než my.
 
 

Hm, mohl by vidět, kdyby tu zůstal déle,

jak mnoho, jak všecko v širších masách platím.

Chtějí tu slavně uctít svého Stvořitele . . .

Už nesou desku. Lépe, když se teď ztratím.
 
 

(Odejde. Scéna je chvilku prázdná.)
 
  (...)

(......)