Karel Čapek

O LIDECH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LEGENDA O ČLOVĚKU ZAHRADNÍKOVI

Sedí nad zahradnickými katalogy a zaškrtává si v nich tužkou. Tady ten nový nízký Aster Amellus musím mít, říká si, a tuhle lososově růžovou Astilbu bych si také měl objednat; a což Bergenia Delavayi? Nu, napišme si Bergenia Delavayi. Ale ještě nikde na zahradě nemám Buphthalmum.Rozhodně musím zkusit Buphthalmum. A tak dále, až má zaškrtáno devadesát osm nových peren, které si hodlá objednat, shledávaje, že bez nich by nemohl být nadále živ.

Načež se zaboří do křovin (totiž jenom v katalogu). Jednou bych to přece jenom měl zkusit s Abelií; a tady mají nový Acer japonicum, koukejme, prý s listem na podzim nádherné zbarvujícím; to by byl hřích jej nemít. A tuhle ten zakrslý Amelanchier, ten už se někam vejde. A tak dále; s těžkým srdcem se člověk omezí na třiadvacet nových dřevin, které by měl, které by chtěl, které musí mít, má-li být ještě v životě šťasten. A pět zakrslých jehličin, o kterých je psáno, že jsou bizarní, rozkošné a ozdobou každé zahrádky. Počkejme, ale kam ty jehličinky vsadit?

A tu si člověk zahradník navleče zimník a hrne se na svou zahrádku. Tadyhle na záhonku by bylo jakési volnější místo; nešlo by sem dát tu lososově růžovou Astilbu? Ne, nešlo; ona tam už je Monarda, ale teď ji není vidět. Tedy semhle. Ne, tady už je Anemone hupehensis. Člověk zahradník obchází celou zahrádku a hledá místo, na kterém by ještě nic nebylo. Stojí a dívá se zahloubaně na kousek země, na kterém by jiný viděl jen trochu mrvy a suchého listí; ale pro něho se tam kývají v červnovém dechu bělostné hvězdy kopretin. Bože, mít ten záhonek o půl metru širší, aby se sem ještě něco vešlo! Je tolik místa na světě, na příklad tohle Mandžusko nebo tak; co by ti to, bože, udělalo, kdybych já měl o metr půdy víc?

A tu přistoupí k člověku zahradníkovi, jenž potahuje zimou a brejlí na pustý záhonek, Duch Pokušitel. “Koukej,” šeptá, “já ti dám půdy, co budeš chtít, jestliže pádná budeš se mi klaněti.”

Člověk zahradník zvedne hlavu. “Tak víš co? Tady ten záhonek by chtěl být o metr širší.”

“O metr,” praví Duch Pokušitel pohrdavě. “Neblbni, člověče. Já přece nepracuju v metrech. Jestli chceš, já ti. dám k osázení všechno, až kam dohlédneš.”

“Až po Bohdalec?” ptá se člověk zahradník nedůvěřivě. “To je málo. Až po Krčský les a tamhle až za Spořilov a Záběhlice, a vůbec, vem to nešť, já ti to zaokrouhlím od moře k moři, a (...)

(......)