Karel Čapek

PRVNÍ PARTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IX.

Ze škvíry vylézá pozpátku pan Hansen a oprašuje si šaty. "Is gut," kývne na tázavý Standův pohled a dětsky se usměje. Teď vylézá pozpátku pes Andres; tvář mu povolila, je najednou až houbovitě měkká. "Dědek je venku," povídá nedívaje se na nikoho. "Padá tam strop, nemohl zpátky -" A už se jde podívat na Standovu hromadu, ale nenadává, jen hubou potrhne. "Tak dělejte, ať se to tady vyklidí!"

Standa to cítí skoro jako pochvalu; vlastně se už na prachaře nezlobí. Pes je, to se mu musí nechat; ale když vidí pořádnou práci, tak má aspoň uznání a neřekne nic.

Z díry se soukají Adamovy dlouhé hnáty; už je tu celý Adam a namáhavě vstává, jako by se musel celý dávat dohromady. Je mokrý potem a stěží se drží na nohou. "Teď si odpočiňte, člověče," bručí pes Andres nějakým jiným hlasem; a pan Hansen něco povídá Adamovi po švédsku a vypadá, jako by ho chtěl poplácat po rameni. Adam si mne oční důlky, tolik se mu do nich nabralo potu a prachu. "Málo... místa tam bylo," vypravil ze sebe, a musel se opřít o ten převržený hunt, jak mu klesaly nohy.

Teď se šátrají ven z díry ještě jedny střevíce, a pomalu, tápavě se vysunují ven vychrtlé nohy dědy Suchánka; už asi nemůže dál a zůstal ležet půlí těla v té díře. "No tak, dědku," pobízí Pepek hrubě a tahá dědu Suchánka za nohu ze zmačklé chodby. Už je venku, sedí na počvě a hladí si lysé temeno hlavy, celý nějak plihý a bez vlády; jen zardělé tvářičky se mu nafukují a splaskují rychlým dechem. "Vidíš, co's tam lezl," povídá mu Pepek znechuceně. "Pojď, já tě odvedu."

"Co - co jsem tam lezl?" brání se děda Suchánek matně. "Já jenom chtěl na ně zaťukat, víš? Já to tady znám."

"A mohl jste se tam zadusit," hubuje prachař Andres.

"Když to za mnou spadlo," namítá tenkým hláskem děda. "Lidi, já nemohl zpátky. Kopu nohama, kruci, tady přece musí být díra... a ona tam už nebyla." Děda Suchánek se zasmál bezzubými dásněmi. "Nebyla tam, no."

Pes Andres se k němu naklonil. "Koukejte, Suchánku, Falta se Standou vás odvedou."

"Proč?" podivil se dědek. Dyť já můžu dělat. Já jsem se tam jenom dusil." Děda Suchánek se nejistě zvedá na ochablé nožičky. "A kde mám kahan?"

"Tam."

"A jej," diví se děda. "Tak to mně tam zůstal." Už zase klečí a strká hlavičku do té škvíry.

"Kampak?"

"Pro ten kahan," brumlá Suchánek a už mu kouká jenom jedna noha; ale Pepek ho táhne zpátky. "Zatracený dědku!"

"Co?"

"Vždyť se tam boří strop! Tady si sedni a dej pokoj."

Děda Suchánek sedí na zemi jako hromádka neštěstí a kroutí nechápavě hlavou. "Já tam nechal kahan," šeptá, "Pepku, mně tam zůstal kahan!"

Zatím se prachař Andres pokouší domluvit se s panem Hansenem po německu, ale jde jim to nějak těžko, soudíc podle toho, jak si pomáhají rukama. Mohl bych vám překládat, myslí si Standa, ale když mě na to nezavoláte, taky dobře; budu nosit kameny. Hans horlivě kývá hlavou a povídá to teď po švédsku; ale čert ví, nějak si ti dva na konec rozumějí. Kus dál na třídě je slyšet, jak Martínek podráží a kramluje výdřevu.

"Tak (...)

(......)