Karel Čapek

PRVNÍ PARTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVIII.

Nejdřív k Pepkovi, Pepek bydlí tamhle v nájmu u Tomšů. Standa strčí hlavu do jeho brlohu, a div se nezalkne, jak to tam čpí dětmi a bídou. Ančka cumploch sedí na stoličce a krmí lžičkou usmrkané děcko; druhé, ještě usoplenější, sedí na zemi a vážně si hraje s vařečkou.

"Pepek není doma?"

"Ještě spí."

V koutě v posteli to zahekalo a zapraskalo, Pepek zvedá ježatou palici. "Co? Co je?"

"Já ti něco nesu."

"Jo, počkej venku, já hned přijdu."

Pepek vychází na zápraží v kalhotech a košili a zívá. "Nazdar, Stando! Co máš?"

"Tady si přečti tohle," ukazuje Standa.

Pepek zívá a škrabe se na chlupatých prsou. "Jsem si dnes ještě noviny nekoupil. Tak ukaž!" Načež si to rychle a zamračeně přečetl. "No, a co?"

"Co tomu říkáš?"

"Se s tím nadělají," cedí Falta pohrdavě. "Kdyby radši kápli remundu!"

"Jakou remundu?"

"No, prachy. Za takový melouch, člověče - to se nemá platit od hodiny."

"Nechceš to ukázat Ančce? Že jsi v novinách?"

Pepek zase tak zlobně potrhává hlavou, jako by ho škrtila košile. "A, nač pak! ženská tomu houby rozumí." Pepek se mračí. "Tady řeknou, nebezpečný úsek! Jim se to mluví! Poslat je tam, ty hrdiny, jo!"

"Jaké hrdiny?"

"Ale ty, co to píšou. Nemůžu vystát, aby mně pak někdo klepal na rameno a říkal, chlapík! Buď ať to zaplatí, nebo nic; ale dávat to do novin, to si můžou nechat. Bude jim to někdo dělat pro tu slávu, no ne? Leda Andres," uchechtl se Pepek, "a toho do novin just nedali! - Člověče, mně se o tom celou noc zdálo, o té chodbě; pořád že strop padá -"

Standa je silně zklamán tím, jak Pepek reaguje na tu slávu v novinách. "Ale včera u Málků, to bylo pěkné," obrací řeč jinam.

"Jo, prima," oživl Pepek. "S tím Andresem, to byla legrace."

"A Hans že přišel."

"Copak Hans," mínil Pepek. "Když ten jako má uznání, to si člověk nechá líbit; ten tam byl s náma se všema a viděl tu práci. Jo, kdyby ten uměl česky, s tím by byla řeč."

"A viděls, jak i Adam zpíval?"

"Jo, viděl. Copak Adam, to on je dobrý kamarád." Pepek se nad tím zamyslil. "Poslouchej, Stando, - neviděls nic, jak to teď u nich vypadá? Já myslím, jako s Adamem a s tou jeho Mařenkou."

"Já nevím," řekl Standa vyhýbavě. "Pořád si po mně něco jako vzkazují."

"Ale jdi! Copak oni spolu nemluví?"

"Mluví, ale... nějak jim to nechce z krku. Člověče, jako by se... ostýchali nebo co."

"Hm," hloubá nad tím Pepek. "Koukej, Stando, ty bys je moh dát nějak dohromady. Ty jsi vzdělaný člověk, na tebe třeba Marie dá. Kdybys jim řek, neblbněte, lidi, nebo tak - Jo, viděla Marie, že je Adam v novinách?"

"Viděla. A hned si to chtěla schovat na památku."

"To je dobře," potěšil se Pepek. "Ještě jí ukaž, že tam jmenujou Adama přede všema na prvním místě."

"To snad je podle abecedy," namítal Standa.

"To je jedno, to ona třeba nepozná. Víš, aby viděla, že Adam je jako... nejlepší ze všech, rozumíš? To někdy ženská potřebuje," řekl Pepek zkušeně. "A vidíš, takový je to hrdina, ten Adam. Žít tolik let vedle takové pěkné čisté majdalény, být po ní jako (...)

(......)