Karel Čapek

MATKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DĚJSTVÍ DRUHÉ

Týž pokoj, ale přibyla rozhlasová skříňka.

Toni klečí u rozhlasové skříňky a točí knoflíkem. Ozve se vojenský pochod. Toni s grimasou nechuti točí dál. Ozve se hlasatel.

 

HLAS V AMPLIONU: Pozor, pozor, pozor!

TONI: Ty máš hlas jako náš Kornel.

HLAS V AMPLIONU: Vyzýváme všechny občany, aby zachovali klid a pořádek. Varujeme je důtklivě, aby se nehromadili na ulicích; jinak zakročí policejní i vojenské orgány s největší přísností...

TONI: Brrr! (Točí knoflíkem dál; ozve se jemná, daleká hudba. Toni klečí a poslouchá, dávaje rukama takt.)

(Vejde Kornel v polovojenské uniformě: vysoké boty, breeches a kabát s odznaky.)

KORNEL: Nech toho, Toni. Víš, že to maminka nevidí ráda, když si s tím někdo hraje. Je to památka po našem Jirkovi —

TONI: — — Slyšíš, Kornele, to je krása!

KORNEL: Ano, ale teď není čas na nějakou krásu. Zavři to, Toni! Já to nemohu poslouchat.

TONI (vypne rozhlas a zůstane klečet): Škoda. Byla to cizina, ani nevím odkud. Já si představuju, že to hráli ... někde na severu. Víš, znělo to tak sněživě —

KORNEL: Ty si pořád něco představuješ. (Zapaluje si cigaretu a přechází neklidné po pokoji.) Hloupé, že musím být doma — (Dívá se na náramkové hodinky.)Teď půjdou dělníci z práce. Mohlo by se venku něco semlít — Krucifix, kdybych tam mohl být! (Zastaví se u okna a poslouchá.)

TONI: — — Kornele?

KORNEL: Co?

TONI: Co je s Petrem?

KORNEL: Nevím. Někde je zavřený. Neměl se do toho plést.

TONI: Ty se taky do toho pleteš, Kornele. • KORNEL: Ano, ale na druhé straně. To je rozdíl.

TONI: Jaký rozdíl?

KORNEL: My jsme pro pořádek — a blaho národa. Tomu ty ještě nerozumíš, Toni. A buď rád.

TONI: Petr byl taky pro blaho lidu. A přece jste ho zatkli.

KORNEL: Protože si to blaho představoval jinak. Myslel si, že nám může vládnout ta špinavá luza — Pěkně děkuju, to by to vypadalo! Už nám ukázali, co dovedou: drancovat a mstít se — (Zamačkává cigaretu.) To by byla zkáza vlasti, Toni.

TONI: Ale Petr přece vystoupil proti tomu, aby se plenilo!

KORNEL: Tím hůř! Petr by chtěl, aby se z té bandy udělala vláda. To my teprve nemůžeme připustit.

TONI: Kdo my?

KORNEL: Naše strana. My, národ. Kdyby ti nám měli vládnout s těmi jejich utopiemi... s jejich pacifismem a rovností... to by byl mazec, chlapče! Brr! Vždyť je to přímo zrada na národě, co ti chlapi chtějí! Armádu rozpustit — úřady převzít — továrny vyvlastnit — to tak! To by byl konec kultury a všeho. Ne, ne, Petře, my svůj národ nenecháme takhle zhuntovat! — Nejvyšší čas, člověče, že se s těmi žvanily a zrádci zatočí — Ale já tě nebudu pořád poučovat, Toni.

TONI (vstane): Kornele —

KORNEL: Nu? TONI: Co se stane s Petrem?

KORNEL (krčí rameny): Nedá se nic dělat. Musíme čekat. Naši ho zatkli a — zatím je ve vazbě.

TONI: Jako zločinec?

KORNEL: Jako rukojmí. Neboj se, tam se mu nic nestane. Ale kdyby ta černá banda začala znovu na ulicích střílet, pak — nevím.

TONI: Pak Petra — zastřelíte?

KORNEL: Já ne, Toni; ale to víš, boj je boj. Neměl si Petr (...)

(......)