Karel Čapek

JUVENILIE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘEÚRODNÉ JARO

Povídka kněze Dešinty a syna jeho Anhy, kněze, jeho syna kněze Parsy a Karvelyne dcery jeho a jejího vnuka Amurhana a jeho vnuka Karema, slepého žebráka, jenž jsem já.

Když byl králem Detavanha, otec otce Dešinty, kněze, veliký vítěz nad kmenem Budinů a nad národem žlutých Ahalů, naši bohové, nadmíru jsouce rozradostněni obětí devětkrát sta Ahalů a devětkrát sta bojovníků Budinských, dále devětkrát sta žen Ahalských a devětkrát sta manželek Budinských, dále devětkrát sta pacholat a nemluvňat obou národů, posléze devětkrát po desíti nejsilnějších dobytčatech obou národů, obmyslili si úrodou oblažiti slavný národ Skythů Amalithů na pobřeží rovného moře.

I rodila naše stáda devětkrát ročně, vemena jich tekla nejčistším tukem, zvěř oplývala morkem a silným lojem;

devětkrát ročně zrálo ovoce, devětkrát do roka klas obtěžkal zrnem a réva devětkrát ročně plnila dřevěné sudy v našich příbytcích;

slunce téměř nezapadalo, a nebylo ani mrazu, ani sněhu, ani nepohody po devět let.

Desátého pak roku přišlo přeúrodné jaro,

jaro úrodné, jakého neznaly ani nejstarší naše pověsti od dob, kdy naši bohové žili mezi lidmi.

Když byl králem Detavanha kněz, veliký vítěz, předkové předků našich nadmíru zesílili jako býkové vnitrozemských stád, a zesílili jako bohové, když žili mezi lidmi.

Desátého pak roku přišlo přeúrodné jaro,

nebylo nikdy takového, aniž kdy bude, aniž kdy spatří takového potomci slepého Karema žebráka.

Neboť přišlo jaro líbezné, a slunce svítilo celý den, a po celou noc trval soumrak; větry vály jako vzdechové, a ze zámoří přilétlo množství ptáků převeliké, kteří krásně zpívali po celý den a celou noc; rovněž vonných květů byla úroda nevídaná. Stáda i lidé stali se smutnými a ani v noci nedopřáli spánku svým nyvým očím.

Noci byly vonné jako odvar kouzelných bylin, a věru byly opojnější než vína z přímořských strání.

Jsem slepý Karem, žebrák, starý sto a deset let, a moje ústa stala se věkem bleptavými a neznají slov, jimiž vypověděla by podivná kouzla onoho přeúrodného jara.

Jsem stařec Karem, a povídka moje je stará devětkrát sto let; nozdry vaše již nepocítí oné vůně, vaše oči neuzří již oněch tanců, kterými mládež se veselila za soumraků, vaše uši již neuslyší těch zpěvů, jež zaznívaly v noci z odlehlých chýží naší vlasti za onoho přeúrodného jara, ó žel!

Kouzla zmocnila se našich stád, a hovada pojímala se před zraky pastýřů ode dne ke dni; divá zvěř scházela se před zraky lovců, a uprostřed vsí i v příbytcích našich scházely se šelmy a radovaly se.

Všechny krávy, všechny jalovice, všechny kobyly a klisny, všechny kozy i ovce, všechny čubky hlídačky stád, i cožkoliv jest od divoké zvěře, a ptactvo ve vzduchu;

všichni býkové, všichni volové, všichni hřebci i valaši, všichni berani i kozlové a skopci, všichni psi hlídači stád, i cožkoliv jest od divoké zvěře, a ptactvo ve vzduchu, scházeli se pod modrou oblohou i ve stájích a v příbytcích lidských, v každé houštině, na celém pobřeží rovného moře.

Jsem (...)

(......)