Karel Čapek

ZE ŽIVOTA HMYZU
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CLYTHIE

Ach, Felixi, vy mně připomínáte první lásku.

 

FELIX

Koho?

 

CLYTHIE

Nikoho. Žádná má láska nebyla první. Hu, ten Viktor! Mně se muži tak protiví! Budeme přítelkyněmi, Felixi, chcete?

 

FELIX

Přítelkyněmi?

 

CLYTHIE

Vy přece o lásku nestojíte. Láska je tak nízká... Ach, já bych chtěla něco hodně zvláštního a čistého! Něco nevšedního! Něco nového!

 

FELIX

Báseň?

 

CLYTHIE

Taky třeba. Vidíte, jak vás mám ráda.

 

FELIX

Počkejte! (Vyskočí nadšen).

”Do srdce mi vlétla jako do dětské zřítelnice

paprsek světla. Když jsem ji potkal, mákem zaplála,

celičká vzkvetla a plachostí svou mě podarovala.”

 

CLYTHIE (vstane)

Co je to?

 

FELIX

Báseň. Začátek.

 

CLYTHIE

A jak je to dál?

 

FELIX

Hned vám přinesu konec. (Letí pryč). Teď jsem překonal všechno, co jsem psal dosud. (Odletí).

 

CLYTHIE

Uf! (Obrátí se k Otakarovi, jenž zatím, mohutně opřen, kroutil své kníry.) Tak co, ty velká Noho? Necháš už těch tykadel!

 

OTAKAR

Buď má! Buď konečně má!

 

CLYTHIE

Ruce pryč!

 

OTAKAR

Buď má! Vždyť jsme snoubenci! Já... já už...

 

CLYTHIE

Otakárku, vy jste krásný!

 

OTAKAR

Miluju vás báječně.

 

CLYTHIE

Já vím. To je krásné, jak vám bouchá srdce. Řekněte ha!

 

OTAKAR

Ha!

 

CLYTHIE

Ještě.

 

OTAKAR

Hm ha!

 

CLYTHIE

Jak vám to duní v prsou! Jako když hřmí. Otakárku, vy jste strašlivě silný, že?

 

OTAKAR

Cly... Cly... Cly...

 

CLYTHIE

Co zas?

 

OTAKAR

Já... vás...

 

CLYTHIE

Já vás taky...

 

OTAKAR (chytá ji)

Buď má!

 

CLYTHIE (prchá)

Snad byste nechtěl, pane, abych vám snášela vajíčka!

 

OTAKAR

Zbožňuji vás vášnivě!

 

CLYTHIE (prchá)

Za nic! Za nic! Abych si zkazila postavu!

 

OTAKAR (honí ji)

Já... já... já chci...

 

CLYTHIE (směje se a letí ven)

Čekat, ještě čekat! Nebýt netrpělivý!

 

OTAKAR (letí za ní)

Clythie, buď má! (Odběhnout.)

 

TULÁK (vstává)

Kšš. už je to pryč, ta strakatá havěť lásky.

Pěkně se na to koukalo, jak si to pořád hraje;

k smíchu ta honěná věčná, haha ty nožičky hmyzí,

haha ty dychtivé zadečky pod křídly hedvábnými,

s tímhle mi dejte pokoj, tohle my jářku známe:

vždyť – je – to – láska!

 

CLYTHIE (přiletí s druhé strany, líčí se a pudruje u zrdadla)

Uf! utekla jsem mu. Haha!

 

TULÁK

Haha, ta společnost salonní, hahaha poesie, cucání požitků života stébélky nejtenčími, ty výstřihy přerozkošné, city a sladké tření, věčná lež věčných milenců věčně bez ukojení, vždyť je to k čertu hmyz!

 

CLYTHIE (přiletí k němu)

Vy jste motýl?

 

TULÁK (čepicí po ní)

Kššš!

 

CLYTHIE (odletí)

Vy nejste motýl?

 

TULÁK

Já jsem člověk.

 

CLYTHIE

Co je to? Je to živé?

 

TULÁK

Je.

 

CLYTHIE (přiletí)

Miluje to?

 

TULÁK

Miluje. Je to motýl.

 

CLYTHIE

Jak jste zajímavý! Proč nosíte černý pel?

 

TULÁK

To je špína.

 

CLYTHIE

Ach, čím tak krásně voníte?

 

TULÁK

Potem a nečistotou.

 

CLYTHIE

Tvá vůně mne opíjí. Je tak nová!

 

TULÁK (čepicí po ní)

Kšš, nestydo!

 

CLYTHIE (odletí)

Chytej! Chytej!

 

TULÁK

Neřesti hravá, ničemná pelešnice–

 

CLYTHIE (blíž k němu)

Jen přivonět! Jen okusit! Jste tak originelní!

 

TULÁK

Podobnou tobě jsem jednu už potkal, frejířko! Proč jsem ji vlastně měl rád? (Chytí Clythii.) Takhle za ručičky hmyzí jsem tenkrát ji držel a prosil, do očí se mi smála, a já jsem ji tehdy pustil. Oh, zabít raději! Pustí ji. Leť si, ty můro, nechci tě vidět!

 

CLYTHIE (odletí)

Hu, vy jste divný! (Pudruje se před zrcadlem.)

 

TULÁK

Necudo navoněná, fifleno, vychrtlá kozo, hlade –

 

CLYTHIE (blíž k němu)

Ještě! Ještě! Je to tak krásné! tak surové! tak silné!

 

TULÁK

Co, dotěro, to ti je málo? Mám ti nasolit na zadek, ty bledničko nestydatá?

 

CLYTHIE

Miluju tě! Ach, zbožňuji tě!

 

TULÁK (couvá před ní)

Jdi, jdi, jdi! Jsi hnusná!

 

CLYTHIE

Jak jste nudný! Protivo! (Češe se u zrcadla.)

 

IRIS (vrací se uhřátá)

Napít, honem!

 

CLYTHIE

Kde's byla?

 

IRIS (pije stébélkem)

Venku – ach! To je horko!

 

CLYTHIE

Kde's nechala Viktora?

 

IRIS

Viktora? Jakého Viktora?

 

CLYTHIE

Vždyť jsi šla s ním – –

 

IRIS

S Viktorem? Ale ne... Aha, už vím. (Směje se.) Ne, to ti byla švanda!

 

CLYTHIE

S Viktorem?

 

IRIS

Právě. Počkej, to se nasměješ! Tak on ti běží za mnou a pořád ”poč – poč – počkejte... poč – poč –” hahaha, jen si to představ!

 

CLYTHIE

Kde zůstal?

 

IRIS

Vždyť ti to povídám: letí za mnou jako blázen a najednou, hahaha, přiletěl pták a sežral ho.

 

CLYTHIE

Není možná!

 

IRIS

Na mou duši! Najednou to udělalo frrr a bylo to. Já jsem se nasmála... (Vrhne se do polštářů a ukrývá tvář.)

 

CLYTHIE

Co je ti?

 

IRIS

Hahaha! Ti – ti – ti mužští!

 

CLYTHIE

Viktor?

 

IRIS

Ne, Otakar. Viktora sežral pták. Považ si, hned potom přiletí ten tvůj Otakárek, oči má takhle, zrovna hoří a hned, hahaha ...

 

CLYTHIE

Co hned?

 

IRIS

A hned na mne: Buďte má! Miluju vás báječně, haha!

 

CLYTHIE

Iris, co jsi udělala?

 

IRIS

Hahaha, nech – nech mne! Mi – mi – miluju vás ohromně! Mu – sí – te být má – má – má ...

 

FELIX (přiletí s básničkou v ruce)

Clythie, už to mám! Poslouchejte.

(Čte s nesmírným citem):

”Do srdce mi vlétla,

jako do dětské zřítelnice

paprsek světla.”

 

IRIS (s hlavou v polštářích, hystericky se směje)

Hahaha!

 

FELIX (přestane číst)

Co je to?

 

IRIS (vzlyká)

Ten surovec! Fuj! Nestyda! Já bych ho uškrtila!

 

CLYTHIE

Otakara?

 

IRIS (vzlyká)

Abych mu teď – teď – abych teď snášela vajíčka! Ten surovec! Va – va – vajíčka mít! Já budu hrozná! Ten – ten – hahaha!