Karel Čapek

CESTA NA SEVER
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KJOBENHAVN

Tlusté selské dítě s příliš velikou a příliš chytrou hlavou: to je Dánsko. Představte si, miliónové hlavní město na těle národa třímiliónového; město pěkné, královské a zánovní, živé a prostranné. Ještě před nějakými sto lety se prý Kodaň na noc zamykala a dánský pan král dostával klíče od městských bran na svůj noční stolek. Dnes už tu nejsou městské brány a Kodani se říká Paříž severu. (Na Lofotenu a Westeralech považují sice Tromso za Paříž severu, ale tam jsou už jaksi jiné poměry.) Dnešní Kodaň slyne jako město lehkomyslné, ba prý i prostopášné; proto také je jí věštěn špatný konec. Mají tam totiž jízdní sochu jednoho krále; a protože ta socha je z olova, proseděl se trochu ten olověný kůň pod olověným panem králem a jeho břicho se pomalu a stále blíží k zemi. Až prý se to břicho dotkne podstavce, nastane zkáza Kodaně. A skutečně jsem viděl pod tou sochou sedět na lavičkách staré a mladší lidi dlouho do noci; snad čekali na to znamení zkázy.

Když se řekne Kodaň, myslí se na kodaňský porculán; ale je tam mnoho jiných věcí hodných pozoru, zejména:

1. Cyklisté a cyklistky. Je jich tu jako v Holandsku a šustí ulicemi v celých rojích, proudech nebo také víceméně spojených párech. Tady už kolo přestalo být dopravním prostředkem a stalo se čímsi jako obecným živlem vedle země, vzduchu, vody a ohně.

2. Konfekční obchody. Nikde jsem neviděl tolik obchodů s ženskou konfekcí jako v Kodani; je to prostě hromadný úkaz jako v Praze hospody nebo v přístavech nad polárním kruhem kavárny.

3. Žádný strážník na ulici. “My si na sebe dáme pozor sami.”

4. Královská garda v ohromných beranicích. Viděl jsem jich dvanáct, byl to impozantní pohled. “Tady vidíte,” ukazoval náš průvodce hrdě, “polovinu naší armády.”

5. Umělecké sbírky. Kdo chce vidět francouzské sochaře, Falguiera, Carpeauxe, Rodina, nebo kdo se zajímá o Paula Gauguina, musí jet do Kodaně. To všechno je z piva. Je tady totiž veliký carlsberský pivovar, z něhož většina výnosu plyne do slavného carlsberského fondu na podporu věd a umění. Bože, kdybychom u nás pili ve prospěch umění, to by bylo soch a obrazů! Jenže Carl Jacobsen a paní Ottilie se neurodí v každé zemi, kdepak! To by bylo příliš krásné.

6. Svend Borberg. Je to novinář, spisovatel, tanečník, herec a sochař, prazeť Ibsena a Björnsona, hubený a skvělý člověk s tváří diplomata z dob vídeňského kongresu. Kdo z vás viděl Kodaň a nepoznal Borberga, neví nic a běhal nadarmo kolem Tivoli, od Vesterbogade až po Amalienborg; ale přesto jen ať (...)

(......)