Karel Čapek

KORESPONDENCE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(251) [Snad 22. 10. 1922]

Milá Věro,

píšu 1. proto, že jsem vlastně už dávno měl Vám psát, 2. proto, že se mně udělalo jaksi smutno a těžko. Proč, nevím. Protože je zrovna neděle, mohu si ve svém zaměstnaném životě dopřáti luxus smutnocitu; ve všední den by mně na to asi nezbyla volná chvíle. Je mi tedy smutno. Odpoledne byl u mne Fráňa Šrámek, moc milý a hodný člověk, a byl jsem s ním a se psem (neboť jsem dostal tuze krásného a moudrého huňáče teriéra, jenž slyší na jméno Honzík) na procházce. Byl pěkný den, ale byl podzim. A když jsem se vrátil, choval jsem Honzíka na klíně, neboť je to pes něžné a libé povahy, a přitom jsem tedy shledal, že mi je smutno. Nuže, je mi smutno. Od té doby, co jsem se vrátil, jsem měl mnoho naléhavé práce v divadle a jinde a napsal jsem dvě kapitoly románu; a nyní je mi smutno. Jářku, smutno je mi. Docela hloupě. Vzdychám nosem jako Honzík. Arciže bych Vám měl napsat spoustu pěkných a uctivých a srdečných věcí; arciže jsem Vám dlužen všeliké díky a novinky a kdesi cosi. Slyšte ten dlouhý vzdech a řekněte, není-li mi jak náleží smutno. Je to solidní, melancholický a vydatný smutek; je šedý, černě pruhovaný, poněkud tuhý a vůbec mně nesluší, jak jsem shledal v zrcadle. Tak, přišel bůhví odkud a zahalil mne fádními záhyby. A k tomu všemu položil své fádní záhyby mezi Prahu a Brno; to jest, pustím-li (...)

(......)