Karel Čapek

KORESPONDENCE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(257) [10. 1. 1923]

Milá Věro,

psala jste mi sice jednou, že nemám být ve špatné náladě, když Vám píšu, či respektive že mám Vám psát, když nejsem ve špatné náladě, ale tentokráte jsem zase ve špatné náladě, a sice prostě proto, že mne bolí zuby; mám totiž chronický zánět dásní, což má po latinsku zvonivý název gingilitida, ale pocit to rozhodně není zvonivý; a ježto je to případ velmi chronický, nemohu čekat, až to přejde, a proto píšu psaní, třeba trochu mrzuté. Dále mne mrzí, že jsem včera já sám zapomněl na své třiatřicáté narozeniny, čímž jsem přišel o příležitost, abych sám sobě vyčetl a vyčinil, že jsem dosud nespasil svět. Dále, co mne ještě mrzí? Že jsem se s Krakatitem nedostal dosud přes kapitolu XV, že jsem dnes celé odpoledne ztratil jakýmsi funusem, že mne dnes potkaly dvě nejen nepříjemné, ale přímo trýznivé věci, a dost: to stačí. Píše-li se mladé dívce, má se psát o věcech krásných a potěšitelných; měl bych tedy něco lhát, ale pozoroval jsem, že nejlíp člověk lže odpoledne; v noci je člověk o něco upřímnější, jmenovitě je-li sám – ve dvou není nikdy docela pravdomluvný. Je příliš pozdě, abych lhal; je třiatřicet hodin, a nebudu tedy mluvit o zářivé obloze, když je šedivá, a o luzných snech, když mne bolí zuby, že (...)

(......)