Karel Čapek

KORESPONDENCE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(551) 24/3 [1905]

Neobyčejně mne potěšila Vaše odpověď; aspoň tolik důvěry ve mne máte. Rozumím-li tak dobře dodatku “– doufám, že Vám tato odpověď dostačí –”, pokládáte další korespondování za zbytečné, ale přece píši Vám opět, protože tu celou záležitost pokládám za důležitější, než abych ji tak krátce odbyl.

Pokud jsem vycítil z Vašeho dopisu, máte poněkud málo sebedůvěry; chcete-li opravdu proniknout, je nutno, abyste sebe samu pokládala za vrchol a všecky ostatní autory a velikány pod sebou: jedině tak se uvarujete, abyste třeba bezděčně, jen z respektu, nenapodobovala ve své tvorbě jiných. Tato sebeláska je ovšem nemorální a nízká, hraničící s arogancí, – ale je nutná.

Píšete: “Je přímo nemožností, aby někdo v mém věku byl již tak vzdělán, že by mohl s úspěchem se pokusit –”, ah, všecko je možné, ale jen na základě oné sebedůvěry: musíte jíti kupředu bez ohledu na to, jak jste stará (pardón – mladá) a jak vzdělaná a jak píšete – ale jen s ohledem na svůj cíl; snad se Vám stane, že první Vaše práce potká ve veřejnosti smích, ale toho si vůbec nesmíte všímat pro ten svůj daleký a veliký cíl, k němuž jdete. To je životní podmínka těch, kteří chtí býti velicí: sebedůvěra, bezohlednost, pýcha a vzdor –

Dále píšete, že se učíte: dovolte, abych Vám v tomto byl poněkud radou. Neučte se poezii a kráse tak, jak jsou formulky v proklatých školních knížkách: tyto formule jsou příliš úzké, aby se do nich dala vmačkati co nejnásilněji ta velkolepá abstrakta krásy a poezie. Tyto abstraktní pojmy nedají se vyjádřiti ve figurách a tropech a stavbě rýmů atd. – to jsou nyní cetky víceméně zbytečné. Ale hledejte tyto pojmy v životě a přírodě a duši lidské. V čem záleží ta úchvatná krása moderních autorů-seveřanů, Norů a Rusů? Ta krása nedá se vyjádřit formulkou, ale je z těch knih cítit a plní člověku duši – je to ergo krása psychická, ne krása mluvy a slohu – a právě tato krása a poezie nedá se naučit z kněh, ale lze ji vycítit z přírody i z lidí a ze všeho. Chcete-li se učiti, učte se z tohoto žítí přírody a lidstva. Čím krásu podáte životněji a prostěji, tím lépe. Čím méně po spisovatelsku budete psát, tím výše dojdete. Právě ti největší autoři nemají zdobený spisovatelský sloh. Ty všecky tropy a figury a ostatní ta paráda jsou už stanoviskem víceméně přežitým – a tož bych Vám radil to jediné: neučit se kráse a poezii, ale cítit ji a hledět jí porozumět.

Odpusťte mi, že se ve mně tak probouzí kritik; to já se již připravuji na své budoucí povolání. (Snad jsem Vám totiž psal, že budu mít v redakci kritickou část.)

Ale logicky vzato: buď já stojím v literatuře výše nad Vámi – a pak můžete se ke mně zcela dobře se svými pracemi obrátit o radu, buď Vy stojíte v tom umění na úrovni mojí či výše – a pak se nikterak nemusíte bát vystoupit na veřejnost.

Ovšem, je ještě jedna okolnost zde: nijak není radno důvěřovat té chásce studentů, jak já ji znám, a bylo by vskutku choulostivé leckomu důvěřovat v těch věcech intimních, a pak – dle názorů (...)

(......)