Karel Čapek

KORESPONDENCE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(577) [Po 19. prosinci 1913]

Velevážený pane a příteli,

promiňte, že odpovídám jenom krátce; mám totiž bolení zubů, sedím zavázaný a nevím ani, jak bych si ulevil v té veliké netrpělivosti, která mne trápí. – Především musím Vám sděliti, že s velikou radostí napíši úvod k Vaší Knize lesů, přejete-li si to ode mne. Vím sice, že za to nadají mně, že si dovoluji psát úvody a orace, i Vám, že si to dáváte psát ode mne, ale přesto bych skutečně rád ten úvod napsal. Nejenom proto, že mám Vaše básně z Knihy lesů rád, nýbrž proto, že mám ještě raději Vaše nové básně. Víte, že až k tomu sednu, budu hledět to co nejlépe napsat, jak o Vás, tak o různých jiných věcech, jako je básnění, Čechy, nové cesty, nové úkoly atd.; ale nevím, jestli to vůbec za něco stojí, co psávám v tomto smyslu. Krátce, nerozmyslíte-li si to jinak, napíši Vám úvod s opravdivou radostí. Už to bude špás, že to bude obrácený svět, kde velmi mladí píší úvody velmi zralým; ale mohu říci, že ať si Vás generace devadesátých let vindikuje jako jednoho ze svých, cítím Vás já jako jednoho z nás mladých, což mi velice usnadní můj úkol. Kdybych byl v rozpoložení aspoň trochu možnějším, napsal bych Vám, co asi tak bych sestavil do toho úvodu; zatím mi to snad odpustíte a uvěříte mé upřímné radosti z veliké pocty, kterou mi prokazujete tím, že se na mne s důvěrou obracíte.

Byl bych velice rád, kdybyste mi laskavě půjčil Vaše staré knížky; četl jsem je myslím všechny, ale tomu jsou už léta.

Mýlíte se v jednom, nezříkám se dělání veršů a jmenovitě ne proto, že bych snad byl rozladěn několika nepříjemnostmi, které mne opravdu málo žerou. Ale já skutečně nejsem básník než jen z dobré vůle a z neskromnosti; jsem tuze tlačen k filozofii vnitřními okolnostmi, hlavně tvrdošíjností, která mne nutí dožvýkat, co jsem nakousl; jsem takový pedant, že docela z vnitřních pohnutek potřebuji nějaké plné odbornosti. Ostatně má filozofie by byla asi estetika, a kdybych měl jen dva měsíce času, napsal bych o estetice knížku, která by Vám ukázala, že už jsem nevyléčitelně propadl Vám jistě nesnesitelné “odbornosti”. Ale i přitom snad udržím si tolik lásky a neúcty k literatuře, že se občas zase dopustím veršů stejně exemplárních a nepěkných, jako byly (...)

(......)