Karel Čapek

KORESPONDENCE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(804) [Trenčianské Teplice 12. srpna 1921]

Drahá, sladká holčičko,

Tvé psaní mne nesmírně potěšilo, už tím, že přišlo a že bylo dlouhé a milé; je mi sic hrozně líto, že se pro něco trápíš; chtěl bych Ti vdechnout z dálky důvěru, kterou mám já, ale myslím, že už jsi zase veselá malá holčička, které chudý vojáček z té pěkné historky (se špatným instrumentálem) vymodlil klid duše. Zato budeš mít zelenou čepici, mlč, a moc pěknou, aby to bylo pravda, že pán bůh odměňuje hodné holčičky. Bylo by to ošklivé na světě a příliš kruté, kdyby těm nejhodnějším dával špatné nadělení. Ne, čorta nět, jest bog; spolehni na mne, a ostatně já jsem, jak říkáš, chytrá hlavička a krom toho žádný smolař, aspoň obyčejně, a mám už hotový plán pro všechny alternativy a eventuality, i pro ty naprosto nemožné. Vidíš, píši Ti psaní plné důvěry přesto, že píši za démonického doprovodu strašné, stromy lámající vichřice, která přináší jakousi strašnou bouřku. Přitom po každých pěti slovech zhasne žárovka a trvá po jednu nebo dvě minuty infernální, dusná, těhotná tma, rozrývaná hroznými blesky. Teď, v tuhle hodinu dávají v lázeňském divadle moji Lásky hru osudnou. Je tam maminka, sestra i děti, jen já jsem nešel, abych psal své holčičce. Hřmí pořád blíž; za chvíli spustí se liják na nás mroucí, na beznadějné trávníky a zubožený svět; vláha padne na zahrádku mé milé, a já, třeba je noc, půjdu s bosou hlavou do deště, jednak abych dal tohle psaní do kastlíku, jednak abych se modlil k bohům nebeské a pozemské vláhy. – – Co bych psal o sobě? Umořen, vyčerpán (...)

(......)