Karel Čapek

KORESPONDENCE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(808) [Trenčianské Teplice 16. srpna 1921]

Drahá, milá holčičko,

dnes zase začínám svůj dopis pěkným díkem: došla dvě psaníčka najednou. Smutná psaníčka, jako otrhaní běláskové. Děvčátko, opakuju jednou provždycky: buď veselá, důvěřuj; “konec vše napraví”, není, čeho se bát. Klid, klid!

Píši velmi pozdě v noci; hráli jsme v rodinném kruhu karty až přes hodinu třiadvacátou. I v kartách mám osud, který mne plní v celém životě pokojnou rezignací: ani nevyhrát, ani neprohrát; zůstat v rovnováze, dávat životu, kolik on dává mně. – A předtím překrásná podzimní procházka. Jako by samo nebe chtělo ukázat všechny své kousky, svítilo slunce, pršelo, dvě duhy stály nad horami a za soumraku milovaný měsíc; podivuhodné průhledy do hor, do hor na všechny strany – světlezelené lesy, indigové stíny, hnědé pastviny s velkými stády bílých a černých ovcí, všechno v dokonalém ladění časného podzimu. Bylo to tak krásné, že jsem si bezpočtukrát vzpomněl na Tebe s praživoucí lítostí, že to nevidíš se mnou. – Dnes je úterý, i dnes jsi hrála Kočičku; z té dálky, z té drsné a širokoplecí přírody mně to připadá až bolestné. Ach, holčičko, velký život není koneckonců v horečném zmítání, v ctižádosti, v úsilné honičce za úspěchem nebo čímkoliv. Když se člověk dívá na ty veliké, silné, pokojné věci, přestává skoro chápat ten neklid nás uštvaných a zraněných lidí. Ani já nevidím ve své literatuře cestu k úspěchu nebo slávě; v tom nejkrásnějším případě je veškeré umění tak samozřejmé jako hora nebo keř jalovce; vyrůstá, žije, jest prostě, a co k tomu přidají lidé, je něco tak ohavného jako turistické tabulky v přírodě. Být (...)

(......)