Karel Čapek

KORESPONDENCE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(842) [Brno 10. října 1922]

Milá Olino,

zdržel jsem se v Brně o den déle, než jsem mínil; měl jsem co dělat v redakci. Já nevím, jestli je u nás v Praze tak smutno jako tady; prší od té chvíle, co jsem se probudil, a vedle malá Helenka cvičí stupnice. Nic není na světě patrně smutnějšího, než jsou stupnice. Využil jsem včerejšího pobytu k tomu, že jsem 1. nechal si zahrát skoro celého klavírního Suka, kterého jsem potřeboval pro náladu k svému románu, a 2. napsal první kapitolu románu. Jak člověk jednou začne, je vyhráno; začít nemusí, ale dodělat to musí. Tak.

Holčičko, to ti je krása, háje teď v říjnu. Když jsem jel vlakem, koukal jsem jako blázen; nic není krásnějšího než žluté a červené stromy, leda snad zelené stromy. A tak i plahočení po světě má něco dobrého; člověk si vytře oči nějakou novou podívanou.

Je to zvláštní: jak vytáhnu paty z divadla, zůstane tak daleko za mnou, jako by tomu bylo pár let, co jsem tam posledně vkročil nohou!

Halt! dívka v koženém kloboučku a černém kostymečku s kožišinkou byla viděna v neděli před druhou hodinou v tramvaji číslo 2. Hačala sama a podávala zrovna konduktérovi svůj lístek přes. Viděl ji pán stojící na plošině dvojky jedoucí opačným směrem, pán, který náhodou jel zrovna z Vinohradského divadla. Chtěl na ni křiknout “pozdravbů”, ale (...)

(......)