Karel Čapek

KORESPONDENCE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(983) 19. července [1926] v pondělí

Drahá Olino,

dnes ráno jsem teprve dostal Tvůj dopis; však už jsem měl starost, že vůbec o sobě nedáváš vědět, a dvakrát jsem byl u Vašich ptát se po Tvé adrese. Jsem rád, žes konečně na místě, které slouží Tvému zdraví, a že se Ti tam snad líbí; píšeš však kupodivu málo o tom, jak to tam vypadá, je-li to v horách atd. To víš, že bych si rád představil Tvé nynější prostředí. Byla jsi, myslím, příliš dlouho v Paříži, bylo by bývalo lépe jet co nejdřív k moři.

Minulého pátku jsme pochovali švagra, dr. Koželuhu; zemřel v úterý, raněn mrtvicí, ale zdá se, že i bez té mrtvice byl ztracen, protože vinou jakési malé operace v nose dostal otravu krve. Zemřel bez testamentu a bez jakéhokoliv majetkového inventáře, takže sestra se nalézá v těžkých starostech a nelze vůbec říci, kolik po něm zůstane; neboť skoro všechen jeho majetek je ve spekulačních pozemcích. Tak vidíš, život je těžký i pro ty, o kterých sis vždycky myslela, že jim nic nechybí.

Včera, v neděli, jsem měl v novinách svůj nový interview s panem prezidentem. Ten sokolský slet trochu vyčistil politický vzduch u nás – ukázalo se tolik entusiasmu pro Masaryka, že Národní listy trochu zalezly; zato štvou hanebně proti Benešovi. Tvůj tatínek je tam hodně nešťasten.

Po velkých bouřích a lijácích jsou tu teď veliká vedra, dnes 30°C ve stínu; vegetuju tedy, jak to jde, ven skoro nevycházím a psát pro vedro nemohu; ostatně jsem musel jet na tři dny do Brna. Myslím, že ještě před Tvým návratem si vezmu asi týden dovolené. Z Ameriky mi nic nepíší, patrně z toho mého zájezdu nic nebude. Což je pro mne značná úleva. Jsem teď tak nějak tupě živ, ale i to je odpočinek. Kdybys věděla, co jsem se navzpomínal, je-li Ti dobře a nestalo-li se Ti nic. Ten den, kdy jsi jela, jsem neměl stání; myslel jsem, nezhoršilo-li se Ti to slepé střívko a nebyla-li cesta příliš zlá. A pak jsem měl zase starost, když jsem si Tě představoval v Paříži, a už jsem se skoro modlil, abys jela někam ven. Prosím Tě, co to je s (...)

(......)