Karel Čapek

KORESPONDENCE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KARLU TRAPLOVI
(1333) V Praze, 7. července 1934

Velevážený pane ministře,

byl jste tak vzácně laskav a věnoval jste už jednou svou pozornost věci, se kterou jsem si nevěděl rady. To mi dodává odvahy, abych Vás poprosil o Vaše mínění v záležitosti, ve které se nemohu zbavit pocitu křivdy. Věc je v krátkosti ta:

Po deset let mne okrádalo nakladatelství Aventinum o honoráře, které mi podle smlouvy náležely. Za těch deset let to dělalo 127 000 Kč; dále asi o 14 000 Kč byl zkrácen můj bratr a 44000 Kč bylo zpronevěřeno panu prezidentu Masarykovi na honoráři, který mu připadal z Hovorů. To vše jsem se dověděl teprve při zhroucení Aventina v roce 1931. Na té nepěkné věci mne hnětlo nejvíc to, že měl být o svůj honorář připraven i pan prezident, respektive jedna chudá rodina po zabitém havíři, které pan prezident předem určil svůj podíl z Hovorů. Abych ty peníze zachránil, vzal jsem na sebe jeho (i bratrovu) pohledávku a dohodl jsem se s firmou Aventinum tak: že mi na úhradu zpronevěřených peněz odevzdá Spisy bratří Čapků a Hovory s T. G. Masarykem do výše utrpěné škody. Ty knihy jsem odevzdal do prodeje nakladatelství Fr. Borový, aby z jejich výtěžku uhradilo: 1. dluh panu prezidentovi, 2. dluh mému bratrovi, 3. částku 127 000 Kč, připadající na mne. (Přitom jsem zakoupil zbytek nákladu Spisů bří Čapků a Hovorů od firmy Aventinum a odevzdal jej firmě Borový jako svůj “vklad”; neboť jinak by při rozvratu Aventina byly ty knihy rozprodávány za babku a tím by ovšem znehodnotily i tu část knih, která měla sloužit k úhradě oněch pohledávek; ale to už je jiná kapitola, která se netýká mých trampot.)

A nyní si berní správa na Královských Vinohradech vzala do hlavy, že těchto 127 000 Kč (které jsem nedostal a které teprve mají být realizovány prodejem knih) představuje můj řádný jednorázový literární příjem za rok 1932 a chce je podle toho zdanit s příslušnou progresí. Cítím to ve svém laictví jako hrubou křivdu: že bych tou progresí byl já pokutován za to, že mne někdo jiný po deset (...)

(......)