Karel Čapek

MENŠÍ PRÓZY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

HAMLET, PRINC DÁNSKÝ

Scéna X

ROSENKRANTZ a GUILDENSTERN odcházejí.

HAMLET: Okamžik ještě, milý Guildensterne,

     na slovo, Rosenkrantzi!

ROSENKRANTZ: Prosím, princi?

GUILDENSTERN: Přál jste si, princi?

HAMLET: Jenom otázku.

     Jak, řekli jste, to dvorní představení,

     ta truchlohra o králi traviči

     na krále působila?

ROSENKRANTZ: Hrozně, princi.

HAMLET: Opravdu, hrozně?

GUILDENSTERN: Král byl bez sebe.

HAMLET: A královna?

ROSENKRANTZ: Královna omdlévala.

HAMLET: A ostatní?

GUILDENSTERN: Koho tím Výsost míní?

HAMLET: Nu, vy a dvořané a dvorní dámy,

     a kdo byl vůbec v síni přítomen,

     když se to hrálo. Neříkali něco?

ROSENKRANTZ: Nic, princi.

GUILDENSTERN: Byli uchváceni tak,

     že nemohli ni slova vypravit.

HAMLET: Co Polonius?

GUILDENSTERN: Polonius štkal.

HAMLET: A dvořané?

ROSENKRANTZ: Dvořané vzlykali.

     Já sám jsem, princi, slz se nezdržel

     a viděl jsem, jak přítel Guildenstern

     rukávem skrýval zrádnou vláhu v očích.

HAMLET: A vojáci?

GUILDENSTERN: Ti odvraceli tvář,

     by ukryli své mocné pohnutí.

HAMLET: Vy tedy myslíte, že ta hra byla –

ROSENKRANTZ: Ohromný úspěch.

GUILDENSTERN: Ale zasloužený.

ROSENKRANTZ: Ta skvělá stavba!

GUILDENSTERN: A ten spádný děj!

HAMLET: Hm, přidal bych, že kus měl svoje chyby –

ROSENKRANTZ: Promiňte, princi, jaké?

HAMLET: Například…

     Mohl být tuším ještě lépe hrán.

     Já vím, ti herci dělali, co mohli,

     leč jejich král, ten nebyl dosti králem

     a vrah dost vrahem. Drazí pánové,

     být já tím vrahem, tu při Hekatě,

     i vrah by teprv poznal, co je vražda!

     Posuďte sami! (Hraje.)

ROSENKRANTZ: Princi, ohromné!

GUILDENSTERN: Zahráno skvěle!

ROSENKRANTZ: Člověk řekl by,

     že, přisámbůh, jste někdy viděl vraha,

     jak plíží se k své práci příšerné.

HAMLET: Ne, Rosenkrantzi, to je prostě ve mně

     – odkud a nač? Kdo ví? Pst, pojďte blíž.

     Hamlet –

GUILDENSTERN: Co, princi?

HAMLET: – má své tajemství.

ROSENKRANTZ: Aj, princi, věru?

HAMLET: Velké tajemství.

     Nic pro dvořany, ale pro uši

     nejlepších přátel. Ke mně!

GUILDENSTERN: Prosím, princi.

HAMLET: Ne, žádný princ!

GUILDENSTERN: Ne, Výsosti.

HAMLET: Jen Hamlet.

GUILDENSTERN: Jak chcete, princi.

HAMLET: Nuže, poslyšte

     a nechte pro sebe můj úmysl,

     jenž pevně dozrál.

ROSENKRANTZ: Jaký, drahý princi?

HAMLET: Já chci být hercem.

ROSENKRANTZ: Princi, opravdu?

HAMLET: Je rozhodnuto, Rosenkrantzi. Zítra

     chci odjet s těmi herci do světa.

     Od města k městu budou hrát ten kus

     o velkém králi, jenž byl zavražděn;

     o vrahu, který po něm nastoupil

     na jeho trůn a v jeho nevychladlé

     manželské lože; a o královně,

     jež, sotva měsíc vdovou, laškuje

     na propocené, mastné posteli

     s vrahem a sketou, lumpem, zlodějem,

     jenž ukrad říši… Čím víc na to myslím,

     tím víc mě láká jeho postava.

     Zahrát ho v jeho celé mrzkosti,

     tu podlou, zvrhlou, hadí (...)

(......)