Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

4. VÝSTAVA SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ

Jsme ve znamení kubistických výstav; jedno křídlo evropského kubismu je vystaveno v Mánesu, druhé ve Skupině; celek může koneckonců aspoň ukázati soudnému divákovi, že nejedná se naprosto o blagérství. Obě výstavy mají tak vážný a řekl bych těžký charakter, že by moudré publikum už mohlo býti jimi přesvědčeno, že toto umění nepopíratelným právem požaduje jeho seriózní duševní součinnosti. Jinak ovšem je těžko někoho nutiti k zálibě v tomto umění, jež vskutku není příliš přístupné; opakuji, je k němu třeba jisté součinnosti, a ježto málo lidí je ochotno součiniti s “novotami”, osměluji se říci, že ti, kdo rozumějí kubismu, jsou zvláštní třídou lidí, kteří mají jiný poměr k umění a jinou radost z něho než ostatní. – Nepochybně nelibost k tomuto novému směru roste domněním, že toto umění chce býti přeškrtnutím a popřením všeho tvoření dosavadního. Ale není tomu tak; kubismus připojuje se k minulé epoše tak nenásilně jako impresionismus k romantismu; svůj důvod bytí má v sobě samotném, a nikoliv v negaci všeho ostatního, v reakci proti všemu předchozímu. Kdyby se lidé trochu snažili stopovati pomalý a organicky vývoj tohoto nového snažení, bylo by jim jistě méně snadno mluviti o nesmyslném převratu umění, který se tu domněle provádí.

Kubismus na výstavě Skupiny přibližuje se co nejtěsněji k umění Picassovu, jež je po svém odlišné od ostatního kubismu. Picassovi ovšem náleží prvenství kubistické koncepce proti ostatním; toto prvenství nepřechází na jeho české napodobitele, byť se snažili býti mu k nerozeznání podobni. Kdybychom si na okamžik fingovali, že tyto obrazy, podepsané jmény Filla, Beneš, Procházka, jsou vlastně od Picassa, našli bychom v nich mnoho známého, co se nám už často líbilo; jsou to téměř typické obrazy Picassovy z poslední doby; jsou to tytéž formy, je tu něco z toho intimního půvabu, je tu užito všech těch důmyslných prostředků, ba i týchž syžetů: jsou tu tytéž láhve a skleničky, tytéž housle a špády, táž zátiší, v nichž si libuje suverénní a těžko zachytitelný duch Picassův; nalezneme tu i všechny svévolné nepravidelnosti, jednotlivé detaily, ty černé pruhy, ty barevné destičky, ta písmena – vše, co známe z jeho posledních děl, ale ani o jota (...)

(......)