Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

47. VÝSTAVA SPOLKU VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ MÁNES

Touto výstavou opouští Mánes svůj pavilón pod Kinského zahradou; pavilón stává se minulostí; i starý Mánes se stává minulostí. Lze si ještě dobře vyvolat doby, kdy v pavilónu střídaly se domácí i cizí výstavy v širé a živé souvislosti jediného společného vývoje. Byl to příliv impresionismu, secese a postimpresionismu; to, nač jsme se chodili dívat do pavilónu, byli lidé dnes mrtví, jako Slavíček a Jiránek, nebo z jakýchkoli příčin se vytrácející z výstavního života, jako Preisler, Hudeček, Mařatka; mimo pavilón, ale v příbuzném duchu působil Bílek. Tehdy pavilónem proudila vlna moderního vývoje; a přece bylo to domácí a našemu životu nezcizené umění. – Nicméně tento referát nemá být elegií nad starým Mánesem. Duchová přeměna, která se udála s naším tehdy vůdčím uměleckým spolkem, je zcela zřetelný a patrně i nutný fakt. Nynější Mánes, přesně vzato, není pokračování toho, co starý Mánes dělal, nýbrž pokračování toho, proti čemu se v podstatě obracel. Starý Mánes (tak jako různé Sezession v Německu) bojoval jednak proti školskému eklektismu akademií, relativně přísnému, a za druhé proti širšímu, mnohotvárnějšímu eklektismu populárních výstav, jako jsou v Paříži Beaux-arts nebo u nás Krasoumná jednota. Tato výrazná tendence zde nyní mizí; s odpočtením těch několika mladých, kteří ovšem neurčují ráz výstavy, by jmenovaní členové starého Mánesa zde působili přímo divoce a prononcovaně moderně.

Ale tento změněný ráz se zde vyjadřuje vskutku splendidně. Veliká kolekce děl Švabinského; padesát portrétů Vratislava Nechleby; mytologie H. Boettingera a Fr. Šimona – to činí z výstavy Mánesa skutečný salón. Díla Švabinského nijak neodchylují se od bezpečné a skvělé manýry, která je učinila slavnými; jako vždy jest i nyní dáti přednost diskrétním a nekolorovaným podobiznám a černým krajinkám před pracemi jinými. Šimonovi olej a lidské tělo příliš nesvědčí. Boettinger vedle obrazů vystavuje karikatury umělců, vtipné a výstižné v charakteristice, ovšem bez zvláštního interesu o grafickou stránku karikatury. V. Nechleba, když byl hledal šerosvit u Rembrandta a Daumiera, opouští nyní své zaujetí pro světlo a pracuje spíše pečlivou modelací, jaká (...)

(......)