Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

31. VÝSTAVA SPOLKU VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ MÁNES: LES INDÉPENDANTS

Širšímu pochopení této výstavy bude na závadu, že přišla v době, kdy ještě nemůže býti u nás dosti jasno příčinné spojení směru Neodvislých s impresionismem, jenž nedosáhnuv u nás vrcholu a nedošed k posledním závěrům, se zmocnil běžných sympatií naší veřejnosti. Nyní do těchto sympatií vpadá kontrérní a zcela nové umění, expresionismus, a naše veřejnost se může cítiti překvapena, neboť jí uniká existenční oprávněnost tohoto směru, daná nutnou a logickou reakcí proti impresionismu.

Je-li v programu impresionismu požadavek naprostého verismu, věrného a neosobního konstatování přírodních faktů na plátně, znamená to samo sebou nemožnost vývoje; neboť věcná pravda jednou jest a nemůže se vyvíjeti, a první vskutku geniální impresionista by tedy musil celý tento směr dovršiti. Skutečně vidíme, že impresionismus malířsky jest dovršen ve svých prvních mistrech a jediný posun vývoje mu byl ještě dán vědou, zákony optickými, totiž dioptrickými v neoimpresionismu. Optika je krajní možností impresionismu a nyní si již nelze mysliti další přirozený vývoj; to tedy je jeden důvod nového umění.

Za druhé impresionismus jakožto umění čistě objektivní, tak objektivní, že lyrické sugestivní reflexy tak velice oblíbené u nás znamenají v něm skutečnou slabost, úplně stlačuje subjektivnost umělcovu; zde neexistuje jiný projev než projev přírody, ani jiný orgán než sítnice. Nové umění, pro hrubý kontrast zvané expresionismem, zavírá oči a z tříště faktů, ze směsi viděného i myšleného sestavuje osobní kreaturu složenou z úhrnnějších typů, univerzálnějších tvarů a širších významů. Proto – a správně – je nové umění nazýváno syntetickým. Za těmito obrazy opětně stojí duchová koncepce, nebo zní-li to lépe, osobní ideál; umělec odkládá roli tlumočníka a stává se básníkem; malíř opouští zlomky reality a dává přednost celkům své koncepce. Proto přijalo nové umění název expresionismu, označující jeho směr z nitra ku vnějšímu projevu.

Za třetí k této veškeré subjektivnosti přistupuje jako nadřazený ideál vědomí objektivních a obecných zákonů. Impresionismus nenásledoval jiných zákonů než zákony přírodní; naproti tomu nové umění, pod vědomím zodpovědnosti, chce býti regulováno a sepjato, podřízeno logice a tvárným zákonům, jako jsou zde zákony barevných vztahů, prostorové, zákony tektoniky obrazu, kompoziční, a potom zákony dramatičnosti, klidu a rovnováhy v obraze. Na této výstavě vidíme vznikání nebo splnění pravidel anebo i zvrhání teorií; vidíme i kompromisy nebo zákony špatně pochopené; ale celkový směr nyní znamená postup a rozvíjení výtvarné kázně a dává tomuto umění právo na nejkrásnější název neoklasicismu.

Veškero toto tak katexochén malířské snažení přijalo do programu užití barvy jakožto výhradního prostředku vyjadřovacího, jednak co tradici směru po Cézannovi, potom částečně po Gauguinovi a van Goghovi, jednak proto, že ideál světelný (respektive clair-obscurový) a liniový je moderní době (...)

(......)