Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

BIOGRAF

Modernímu obecenstvu bylo dáno nové jeviště: světelný čtyřúhelník vržený na kolmou stěnu. V tomto čtyřúhelníku je uzavřen pohyb; lidé tam chodí a jednají, stromy se prohýbají větrem, zvířata se plíží nebo klusají a veškerá příroda živá i neživá se zde pohybuje všemi svými fyzickými úkony. Pohyby se seřazují v dramata nebo frašky; lidé se zde tragicky zmítají, prchají před někým nebo pronásledují někoho, vrhají se do vody, ze skal a do nebezpečí, bijí se o život, překonávají nejhrůzyplnější překážky, štvou se, vyhrávají nebo mrou. Milieu, to jest skutečnost; bambusové háje, města, hrady, moře a země, vše je zde fyzickou realitou se všemi nejhmotnějšími predikáty a sugestivními detaily kromě barvy. Kdo by mohl nevěřiti v tuto skutečnost tak dokonalou, tak bohatou a tak pohyblivou? A kdo vůbec nebude překvapován a přesvědčován optickou a sluchovou realitou budoucích zdokonalených kinematofonů, jež každý pohyb budou doprovázeti zvukem, každou ránu úderem a každé hnutí akustickým dokladem? Pak sugesce bude nepřekonatelná a iluze zcela úplná; hra stínů bude se zdáti větší pravdou než hra skutečných, materielních herců.

Neboť zatím druhý čtyrhran, staré hieratické jeviště, vyčerpává své poslední možnosti v prknech, plátně a kašírování. Skoro čtyři celá století se vyvíjí, uplatňuje a zdokonaluje to, co je zváno divadelní technikou; po čtyři století trvá zápas o realitu v jevišti nebo o iluzi v hledišti. Nyní během asi čtyř let biograf předhonil tato čtyři století a zmocnil se vší reality, zmocnil se iluze, zmocnil se komiky i tragédie, zmocnil se forem, pohybů a dramatičnosti forem i pohybů a budoucně i slov a hudby.

Není pochyby, divadlo má v kinema nového a velmi bezohledného konkurenta; svede snad již scéna rozhodující soutěžný zápas s projekčním aparátem? Sotva by mohlo dojít k tomuto příliš nerovnému zápasu; divadlo a kinema se mnohem spíše rozdělí nevyslovenou úmluvou o svá existenční práva. Stíny nikdy nebudou míti věčné lidské srdce; stíny budou psáti na plátno vždy jen vnější obrysy člověka a vnější ražbu tragik a osudů; nebudou cítiti, trpěti, milovati a míti vášně; stíny lidí nebudou dynamické, budou jen kinetické. Zato divadlo snad se omezí ve svém optickém realismu, ve své výpravné snaze; scéna se zjednoduší, zveličí a zpřísní, vše přespříliš viditelné ustoupí tomu, co je pouze cítitelné, a na této půdě bude vystupovati veliké vnitřní cítící nebo trpící lidství.

Zatím však biograf nastoupí cestu svých neomezených možností. Dokonalé kombinace filmů kladených přes sebe, retuše, obratné aranžování, rychlé výměny předmětů a scén odstraní hranici mezi fyzicky možným a nemožným. Pro kinema není (...)

(......)