Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

GERHART HAUPTMANN: DIE RATTEN

Krysy této kriminální tragikomedie, to jsou existence z Berlin-NO, z Landwehrstrasse a okolí, louisové, polské služky, babky, policejní konfidenti, prostitutky a děti, třída lidí polo hladových nebo polo slušných, označených kriminálem, hanbou, nezaměstnaností a ulicí, usazených na periférii, kde je život velkého města už pomalejší, odtékající a sevřenější. Ale jsou zde ještě jiné krysy: ona generace, tvoří-li skutečně generaci, oni lidé, jichž mluvčím chce sám Hauptmann býti, kteří překonávajíce die Schiller-Goethisch-Weimarische Schule der Unnatur, abstraktní idealismus německého ducha, sonorní nečinnost nad nivó všedního života, obracejí se v umění, v etice a v socialismu k tomuto životu a k NO-člověku; tedy lidé, k jichž reprezentantu v tomto kuse, Erichu Spittovi, volá divadelní ředitel Hassenreuter, typ klasického idealismu: “Sie sind eine Ratte! Aber diese Ratten fangen unser herrliches geeinigtes Deutsches Reich zu unterminieren an. Sie betrügen uns um den Lohn unserer Mühe! Und im Garten der deutschen Kunst – Rattenplage! – fressen sie die Wurzeln des Baumes des ldealismus ab: sie wollen die Krone durchaus in den Dreck reissen.”

Nutno tedy říci: v tomto kuse pojednává se také o umění, a sice polemicky. Direktor Hassenreuter se posmívá mladému Spittovi, ukazuje mu na paní Johnovou, prostřednost samu: “Da kommt Ihre tragische Muse, Spitta.” A paní Johnová se opravdu stane tragickou Múzou, a “berlínská tragikomedie” poskytuje Hauptmannovi příležitost vyrovnati se s nepřáteli, kteří ho neohrožují, kasuistickou dialektikou ve prospěch svého realismu a trochu přetřásti dramaturgicko-literární otázky přímo na scéně.

Děj je krátce tento: Paní Johnová, manželka políra, ujme se nemanželského dítěte Polky Piperkarcky a vydává je vůči svému manželu, který pracuje v Altoně, za své; rodinné štěstí u Johnů, avšak Piperkarcka žádá dítě zpět; Johnová, kombinovaná z klimaktéria, hysterie a lásky k dítěti, se nyní zmítá v úzkostech. Konečně bratr Johnové, Bruno Mechelke, odstraní Piperkarcku na sprévském kanále, (...)

(......)