Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

1912

LITERÁRNÍ POZNÁMKY O LIDSKOSTI

Mezi všemi měřítky, jichž člověk užívá, vyznamenávají se jakousi původností a konkrétností míry odvozené z jeho těla nebo ze stálých veličin jeho života. Tyto jednotky vracejí se neustále a nemohou býti zatlačeny žádnou abstraktní vůlí ani pevným teoretickým systémem ani nějakým všeobecným předpisem. Podobný případ nalézáme také v užívání metod a měřítek literární kritiky.

Jakousi metrickou řadu měr v literární kritice podal rozum nakloněný pozitivním vědám a oddaný praktickému přemýšlení; tak vznikla porůznu kritika filologická, vývojově historická, biografická, psychologická a morální, dále logická nebo reální kritika pravdy, kritika formy atd. Kromě těchto vědeckých systémů vystoupila v nedávné minulosti metoda typicky nesprávná, totiž kritika subjektivní, jež počala slovesné dílo měřiti nejasnými, složitými a kolísavými daty osobního dojmu nebo osobního citového charakteru, subjektivními impresemi, náladami a zálibami. Absurdnost tohoto kritického způsobu vysvítá už z našeho pojmu míry, jež pro nás znamená něco jednoduchého a neměnného, pevně určeného, trvalého a pokud možno všeobecného nebo zevšeobecnitelného. Avšak v našem nitru skutečně trvá jakási měrná hodnota relativně stálá a všeobecná; přestože je niterná, je pro nás veličinou objektivní; není výtvorem rozumu nebo poznání jako ony vědecké metody, nýbrž je spíše v nás dána. Jakožto míra je nutně neosobní a pokud možno obecná, totiž všelidsky platná, příkazná a věčná; to v krátkosti znamená, že je etická. Míra, kterou zde myslíme, je lidskost.

(Totiž dokonce ne lidskost ve smyslu humanitářském nebo morálním. Podle logického rozboru slova znamená lidskost to, co je význačně lidského v člověku a člověčenstvu; že pak toto význačně lidské je jistě rozsáhlejší a hlubší než pouhá pravidla mravní dobroty, je snad samozřejmo. České slovo lidskost je pozdní překlad latinského humanitas, jež původně znamenalo více než dobročinnou mravní humanitu; srv. starou příbuznost pojmů humanitas, humanismus nebo humaniora. Ještě původněji humanitas musila znamenati to, co je význačně, tj. integrálně lidské. A k tomu původnímu významu vztahujeme nyní český pojem lidskost.)

Že tato míra je odvozena z člověka a ze života, vidíme z toho, že poslední měření člověka a jeho skutků, že poslední měření dějin provádíme jí. Ale uvažme náš obdiv k některému slovesnému dílu: svým rozumem nebo svou zkušeností poznáme a vyměříme jeho hloubku či pravdivost; svou radostí a zálibou, svým smyslem pro řád a harmonii vyměříme jeho krásu; svými živými city a svým zájmem poznáme jeho sílu; ale ještě něco v nás, jakási lidskost našeho nitra, bude spolu měřiti a poznávati a bude nám ukazatelem jeho velikosti.

Velikost nebo lidskost literárního díla jsou synonyma.

Čtu-li básnické dílo, jsem privátní požívatel; těším se, najdu-li tam uspokojení svých zvláštních zálib, tužeb nebo slabostí; cítím osobní radost nad slovesnými obsahy, které se mne, mne zvláště týkají; neboť jsem (...)

(......)