Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ÚVAHA KOREKTIVNÍ

V poslední době mnoho se na různých místech mluví o takzvaném novém umění, že prý má výlučně zastávati jakési teorie nebo jistá abstraktní dogmata. Ve skutečnosti však veškeré poměry umělecké i literární nejsou zdaleka tak hotové, aby se mohlo s nějakým napřed vypracovaným úhrnem zásad přistoupiti k dílu a jenom pak v malém uplatňovati to, co bylo předem ve velkém vymyšleno. Jediná zdravá a možná cesta dnes je počínat od malého, od jednotlivých poznatků, a ponechati celou teorii budoucnosti, jež ji dodělá a zkonzumuje. Rozumnému a dobře smýšlejícímu člověku však bude jasno, že ve všech těch poznatcích je něco základně společného, co není teorií, nýbrž vniterným směrem, a je-li vůbec tento směr schopný života, tedy že se kryje s něčím živým a duchovým, co je obsaženo v celém současném životě.

Stává se ovšem často, že nový směr zrovna se hlásící k životu předstupuje ihned s manifestem, ve kterém se rozvine celý morální program, vyznání víry i heslo boje. Těm však, kdo postrádají takového proklamovaného hesla v nynějších mladých snahách, je nutno říci: Každé krédo i heslo by bylo předbíháním a zužováním vývojové možnosti tohoto umění. Nejlepším znakem víry v životní schopnost nového umění je důvěra, že jeho pracovníci je budou stále rozšiřovati novými otázkami a poznatky a stále budou klásti jeho hranice jinam a dále; opravdu tedy nejedná se o shodu a vzorný souhlas v úzkém obvodu několika dogmatických idejí, nýbrž o stálý pohyb cestou poznatků. Mnohým se ovšem zdá, že tato poznávací snaha svědčí o jakémsi racionalismu, o neživotním a neradostném charakteru takzvané mladé generace umělců; přemnozí v tom vidí převahu teorie nad životem, nadvládu abstraktní úvahy nad konkrétním smyslem pro krásu, přirozenost a skutečnost. Ale metoda poznávací je pravým opakem pouhé teoretičnosti a abstraktní spekulativní úvahy: každé pravé poznání rodí se z konkrétního smyslu, z praktického přirozeného citu; jenže tento cit se podstatně vztahuje k jednoduchému, pozitivnímu a hlavně ovšem k správnému. Pravé a jasné poznávání pak vede samo sebou k teoretickému ovládnutí poznatků; tím tedy jest dán onen kritický živel v moderním umění, který je neprávem pokládán za všeobecnou spekulativnost, matematičnost nebo abstraktní dogmatiku nových snah v umění.

Naproti tomu jiní docela opačně soudí, že základem dnešního mladého umění je nezodpovědná divokost a senzacechtivé novotářství. Proti takovým usuzovatelům není ovšem jiného prostředku než čekati tak dlouho, až toto umění pro ně přestane být senzací a novotou, až si zvyknou na jeho existenci; teprve potom budou nuceni zaujmouti k němu vážné stanovisko ve smyslu odporu nebo shody. Ten však, kdo je poněkud informován o pohybu umění v 19. století a je schopen dívati se na věci pragmaticky, pozná snadno, že toto divoké a udivující umění naprosto se nezrodilo v jednom okamžiku a z jedné hlavy; jeho vývojové antecedence a dispozice zaujímají celé minulé století a cesta od nich není překotná, (...)

(......)