Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

OLGA VLADIMIROVNA GZOVSKÁ

Neobyčejná a bezpodmínečná pochvala, kterou získala O. V. Gzovská, členka Moskevského uměleckého divadla, v naší veřejnosti, nutí nás k otázce, je-li její umění něco tak nového, tak radikálně jiného proti známým způsobům hereckého výrazu, aby právem mohlo buditi takový rozruch; totiž je to do jisté míry otázka směrové převahy nebo zásadní otázka hereckého stylu, která se tu nadhazuje. Představení, při nichž tento slavený host účinkoval, především překvapovala nesourodostí celkové hry; vždy dva tři druhy dramatických koncepcí se tu mísily a nad tento zmatek relativně snadno vyzdvihovala se Gzovská a značnou měrou výhodně překonávala roztříštěnou hru umělců pražských. Ale tady se jedná právě o tuto otázku její převahy. Kritika většinou nezjišťovala více než její osobní půvab, kouzlo jejího zjevu, její temperament pohyblivý a vlichocující se a dívčí hravost i něhu její interpretace. Takovéto osobité vlastnosti představují však právě jen osobu; ale nad osobou herce je ještě hra, souhra, koncepce a básnické dílo. Tedy takové čistě osobní kvality, totiž letora a veškerá individuální charakteristika, musela by být nesmírně široká, silná a znásilňující, aby sama o sobě mohla být principem a formou dramatické hry. Půvab a něha Gzovské však není tak silnou a kompaktní náplní; z ní roní se jen jistá zálibnost a obestírá její hereckou formu. Tedy vedle těchto osobních kouzel zjevu zbývá tu vlastní otázka po její herecké formě.

Hru Gzovské viděli jsme především jako hladkou hru. Na rozdíl od herců pražských vystačila s velmi skrovným rejstříkem akcentů; to jest, hrála bez příliš silných důrazů nebo bez nervových afekcí, výkřiků a krizí, jichž povětšině užívají naši herci; zato tím větší byl její rejstřík modulací a nuancí. Její hra je hladký plynulý proud gestikulačních a hlasových změn, variací, odstínů a podrobností; proti tomu typická hra pražská je skládána z přerývaných rozruchů, z explozí a afektů, to jest z hlasových i gestikulačních výrazů až patologicky podložených. (...)

(......)